cucák
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [t͡sʊt͡saːk]
dělení
[editovat]- cu-cák
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | cucák | cucáci |
| genitiv | cucáka | cucáků |
| dativ | cucáku / cucákovi | cucákům |
| akuzativ | cucáka | cucáky |
| vokativ | cucáku | cucáci |
| lokál | cucáku / cucákovi | cucácích |
| instrumentál | cucákem | cucáky |
význam
[editovat]- (hovorově, hanlivě) mladě vypadající nezkušený muž, nezkušený mladík
- Ty myslíš, že takovej cucák někomu prodá lokomotivu? Nenech se vysmát!
synonyma
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | cucák | cucáky |
| genitiv | cucáku | cucáků |
| dativ | cucáku | cucákům |
| akuzativ | cucák | cucáky |
| vokativ | cucáku | cucáky |
| lokál | cucáku | cucácích / cucákách |
| instrumentál | cucákem | cucáky |
význam
[editovat]podstatné jméno (3)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | cucák | cucáky |
| genitiv | cucáku / častěji cucáka | cucáků |
| dativ | cucáku | cucákům |
| akuzativ | cucák / častěji cucáka | cucáky |
| vokativ | cucáku | cucáky |
| lokál | cucáku | cucácích / cucákách |
| instrumentál | cucákem | cucáky / častěji cucákama |
význam
[editovat]- (hovorově, expresivně) modřina způsobená sáním rty[2]
- Kdybych věděla, že mi udělá takovýho cucáka, nic by nebylo! Teď abych nosila pořád šátek jak blbá.
synonyma
[editovat]překlady
[editovat]- němčina (rakouská): Zuzlfleck
poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-09-13]. Heslo cucák.
- ↑ Germanismen im Wőrterbuch des nichtschriftsprachlichen Tschechischen (A-F)