kaak

nizozemština

výslovnost

• IPA: [kaːk]  kaak^{? • info}

etymologie

Přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *kakǭ či *kaukǭ, které snad z praindoevropského kořene *ǵyewh₁- pro žvýkání. Takto příbuzné např. se švédským käke nebo anglickým cheek přibližně týchž významů.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kaak	kaken

význam

1. tvář
2. (v anatomii) čelist

související

• bovenkaak
• onderkaak
• kaakbeen
• kaakklem
• kaakje
• kaakchirurgie