spiknutí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈspɪknʊciː]

dělení

[editovat]
  • spik-nu-tí

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ spiknutí spiknutí
genitiv spiknutí spiknutí
dativ spiknutí spiknutím
akuzativ spiknutí spiknutí
vokativ spiknutí spiknutí
lokál spiknutí spiknutích
instrumentál spiknutím spiknutími

význam

[editovat]
  1. tajná, skrývaná dohoda několika či více účastníků směřující ke společnému cíli, zpravidla na něčí úkor
    • Tyto skupiny představují nemalou část národa a slyší na propagandu vysvětlující, že hospodářské těžkosti země jsou vyvolány nespravedlností a spiknutím vnějších nepřátel. Funguje to podobně jako na Kubě, kde se veškeré potíže vždy spojovaly s americkým embargem a nikoliv s ekonomickým plánovacím dogmatismem podle sovětského vzoru[1]
    • „Cože jste to řekl?“ zúžila oči baronka. „Dostali jsme oznámení, madam, že jeden či více členů vaší rodiny je zapleteno do spiknutí proti -“ „Ta trrroufalá drrrzost!“ vykřikla lady Serafina. Wolfgang se vrhl kupředu a svět se změnil v řadu rozmazaných scén[2]

překlady

[editovat]
  1. tajná dohoda k dosažení skrytého cíle

synonyma

[editovat]
  1. komplot, konspirace, (knižně) spřísahání, spříseženectví, (familiárně) pikle

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Zdeněk MÜLLER: Islám a islamismus. Academia, Praha 2010. Citováno dle Korpus.cz
  2. Terry PRATCHETT: Pátý elefant, z angličtiny přeložil Jan KANTŮREK. Talpres. Praha 2001. Citováno dle Korpus.cz