Élie Cartan
| Élie Cartan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. dubna 1869 Dolomieu |
| Úmrtí | 6. května 1951 (ve věku 82 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Dolomieuský hřbitov (45°36′43″ s. š., 5°29′52″ v. d.) |
| Alma mater | École normale supérieure Přírodovědecká fakulta v Paříži Lyceum Jansona de Sailly Pařížská univerzita |
| Povolání | matematik, vysokoškolský učitel a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Montpellier (1894–1896) Lyonská univerzita (1896–1903) Nancyská univerzita (1903–1909) Přírodovědecká fakulta v Paříži (1909–1940) Pařížská univerzita Lyonská univerzita |
| Ocenění | Ponceletova cena (1920) Prix Leconte (1930) Lobačevského cena (1937) zahraniční člen Královské společnosti (1947) komandér Řádu čestné legie |
| Choť | Marie-Louise Cartanová |
| Děti | Henri Cartan Jean Cartan Hélène Cartanová Louis Cartan |
| Příbuzní | Anna Cartanová (sourozenec) |
| Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1946) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Élie Joseph Cartan (9. duben 1869, Dolomieu – 6. květen 1951, Paříž) byl francouzský matematik. Od roku 1912 profesor matematiky na Sorbonně, od roku 1945 člen Francouzské akademie věd. Věnoval se komplexní projektivní geometrii, teorii invariantů transformačních grup a budování aparátu diferenciální geometrie (vnějších diferenciálních systémů, metodě pohyblivého repéru aj). Od 20. let se soustředil na bádání v oblasti topologie.[1][2] Vypracoval významnou a klíčovou klasifikaci pro Lieovy grupy. Rozvíjel i matematickou fyziku, zejména teorii relativity. Jeho syn Henri Cartan se stal rovněž významným matematikem a nositelem Wolfovy ceny.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2015-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-06.
- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=13817&s_lang=2&title=Cartan
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Élie Cartan na Wikimedia Commons
- Heslo v Britannice
- Heslo v MacTutor History of Mathematics
