Öland
| Öland | |
|---|---|
 Satelitní snímek ostrova | |
  Öland | |
| Lokalizace | Baltské moře |
| Stát |  Švédsko |
| • Kraj | Kalmar |
| • Obec | Borgholm, Mörbylånga |
| Topografie | |
| Rozloha | 1 342 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 56°44′ s. š., 16°40′ v. d. |
| Délka | 137 km |
| Šířka | 16 km |
| Nejvyšší vrchol | Rösslösa (57 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 25 846 (2016) |
| Hustota zalidnění | 19,3 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| zemědělská krajina jižního Ölandu | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| Smluvní stát | Švédsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iv, v |
| Odkaz | 968 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | (neznámé zasedání) |
Öland je po Gotlandu druhý největší ostrov ve Švédsku. Nachází se v jihozápadní části Baltského moře. Má rozlohu 1342 km² a protáhlý úzký tvar táhnoucí se ve směru jihojihozápad-severoseverovýchod. Je 136 km dlouhý a maximálně 16 km široký. Dosahuje nadmořské výšky maximálně 57 m. Od švédské pevniny je oddělen dlouhým úzkým průlivem Kalmarsund přes který je z města Kalmar postaven silniční most Ölandsbron dlouhý 6 km.
Ostrov je dějištěm série románů spisovatele Johana Theorina.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Rostou zde listnaté (dub, jasan) i jehličnaté (borovice) lesy a vřesoviště. Převážná část povrchu je zemědělsky obdělávána (žito, cukrová řepa). Je zde rozvinutá živočišná výroba. Část východního pobřeží a sousední vodní plocha byly vyhlášeny za ramsarský mokřad.[1] Z administrativně-územího hlediska je ostrov rozdělen do dvou okresů Borgholm a Mörbylånga. Největšími sídelními celky jsou Borgholm, Köpingsvik, Färjestaden a Mörbylånga. Öland je součástí kraje Kalmar. V roce 2016 zde žilo 25 845 obyvatel.
Zemědělská krajina jižního Ölandu
[editovat | editovat zdroj]„Zemědělská krajina jižního Ölandu“ je název jedné z památek světového kulturního dědictví UNESCO. Z většiny je tvořená rozlehlou vápencovou planinou. Podloží je kryté jen úzkou vrstvou zeminy a má vysoké pH, což umožňuje růst specifické flóry. Podobné vápencové planiny se nacházejí i na dalších ostrovech v Baltském moři a na Britských ostrovech. Planina je místy přerušována morénovými usazeninami. Setkáme se zde i s krasovými jevy. Oblast je osídlena již 5000 let lidmi, kteří se přizpůsobili zdejším specifickým podmínkám a utvářeli kulturní zemědělskou krajinu pastvin a polí. Nacházejí se zde pozůstatky a archeologická naleziště z doby paleolitu, doby bronzové i doby železné, ale i vikingských sídel.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ölands ostkust [online]. Ramsar Sites Information Service [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Öland na Wikimedia Commons
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Эланд“.
