Babyka u Potštejna
 Památný strom (zaniklý)Babyka u Potštejna | |
|---|---|
 kolem roku 1900 | |
| Druh | javor babyka Acer campestre[1] |
| Zánik | 8. července 1940[1] |
| Ochrana | Památkovým úřadem v Praze |
| Poloha | |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Obec | Potštejn |
| Poloha | silnice na Sopotnici |
| Souřadnice | 50°4′42″ s. š., 16°18′59″ v. d. |
  Babyka u Potštejna | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Babyka u Potštejna, také známá jako Potštejnská babyka, Babyka u Potštýna nebo Babka, byl památný strom, který uváděl ve svých spisech již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský na přelomu 19. a 20. století.
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]- název: Potštejnská babyka, Babyka u Potštejna[1], Babyka u Potštýna[2], Babka[2]
- výška: 16,4 m[2]
- obvod: 314 (1907)[2], 375 cm (~1940)[1]
- věk: 300-400 let (1907)[2], 350 let (~1940)[1]
Stav stromu a údržba
[editovat | editovat zdroj]Babyku rozlámala vichřice 8. července 1940, trosky nechal její majitel, hrabě František Jindřich Dobrzenský, odstranit. Na místě zůstal jen pařez, který doporučil František Hrobař, konzervátor ochrany přírody, upravit k odpočinku, aby nahradil lavičku, která u stromu původně stála.[1]
Na kmeni babyky byl zavěšen obrázek Madony, který po zániku přesunuli na mladší (zhruba 7 metrů vysokou) babyku. Ta zůstala na Hrobařovo doporučení zachována, neboť ještě před samotnou vichřicí předpokládal, že starý strom již nebude mít dlouhého žití a doporučil mladší - jako vhodného nástupce - nekácet.[1]
Historie a pověsti
[editovat | editovat zdroj]Podle pověsti u babyky strašilo, takže tudy Potštejnští neradi v noci chodili.[1]
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Potštejnská babyka byla ve své době jednou z největších svého druhu. Chadt-Ševětínský roku 1913 uváděl ještě babyku v Jivanech (u Lomnice nad Popelkou) s obvodem 350 cm (1912), dále - jako největší živou babyku - v Horním Hlohově (Slezsko) s obvodem 350 cm (1908) a vůbec nejmohutnější byla uvedena (k roku 1913 již zaniklá) babyka u silnice z Pardubic do Sezemic s obvodem 400 cm (1910).[2]
Památné a významné stromy v okolí
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola O zaniklých památných stromech na Kostelecku a Rychnovsku, s. 10, 15.
- ↑ a b c d e f CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. S. 514–116.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s.
- CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s.