Garegin Nzhdeh
| Garegin Nzhdeh | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Գարեգին Եղիշեի Տեր-Հարությունյան |
| Narození | 1. ledna 1886 Güznüt |
| Úmrtí | 21. prosince 1955 (ve věku 69 let) Věznice Vladimirovka |
| Místo pohřbení | Spitakavor Monastery grave of Garegin Nzhdeh |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
| Povolání | voják, politik, filozof, fedayeen a spisovatel |
| Ocenění | Order of Bravery (1912) Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1915 a 1918) Řád sv. Anny 4. třídy (1915) Kříž sv. Jiří 2. třídy (1916) Kříž sv. Jiří 3. třídy (1916) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Arménská revoluční federace (od 1908) |
| Rodiče | Tiruhi Gyulnazaryan |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Garegin Ter-Harutjunjan (arménsky: Գարեգին Տէր Յարութիւնեան) známější pod svým odbojovým pseudonymem Garegin Nzhdeh (arménsky: Գարեգին Նժդեհ; 1. ledna 1886 Güznüt - 21. prosince 1955 Vladimir) byl arménský politik, voják a ideolog. Jako člen Arménské revoluční federace se účastnil národně osvobozeneckého boje během první balkánské války i první světové války a stal se jedním z klíčových politických a vojenských vůdců první arménské republiky (1918–1921). Po obsazení Arménie Sovětským svazem se zapojil do protibolševického odboje a v roce 1921 byl klíčovou postavou při založení Horské Arménie (Leřnahajastan), vzbouřeneckého protikomunistického státu vyhlášeného v provincii Sjunik, nakonec Sověty poraženého a začleněného do sovětské Arménie. Během druhé světové války bojoval v arménské legii Wehrmachtu. Pomáhal ozbrojeným silám nacistického Německa ve válce proti Sovětskému svazu v naději, že pokud se Německu podaří zvítězit, udělí Arménii nezávislost. V roce 1944 Nzhdeh napsal dopis sovětskému vůdci Stalinovi, ve kterém mu nabídl, že přeběhne na jeho stranu a povede útok na Turecko. Dostal odpověď, že o věci lze jednat v Bukurešti, kam za tím účelem přijel. Odtud byl odvezen do Moskvy, kde byl zatčen a od té doby byl vězněn ve věznici KGB Lubjanka. V roce 1948 byl odsouzen za "kontrarevoluční aktivity" v letech 1920-1921 ke 25 letům vězení. Ve věznici ve Vladimiru v roce 1955 zemřel, sovětské úřady nedovolily převoz jeho těla do Arménie a je tedy ve Vladimiru i pohřben. Jeho nacionalistická ideologie zvaná tseghakronismus se stala znovu aktuální po roce 1991, hlásí se k ní klíčová síla postsovětské Arménie, Republikánská strana Arménie (Hajastani Hanrapetakan Kusaktsutjun). Tato ideologie spojuje arménskou identitu s církví a někdy je označovaná za rasistickou, už kvůli svému názvu - tseghakron značí "národní náboženství". Postava Nzhdeha, jež je v Arménii vnímán jako národní hrdina, několikrát v postsovětské éře zkomplikovala jinak dobré vztahy Arménie s Ruskem.[1] V tureckých a ázerbájdžánských médiích, obzvláště po vyhrocení vztahů kvůli válce o Náhorní Karabach, je postava Nzhdeha využívána bez okolků jako důkaz o "fašistické a nacistické" povaze arménské politiky.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Garegin Nzhdeh na anglické Wikipedii.
- ↑ AZADIAN, Edmond Y. A Deadly Dilemma. The Armenian Mirror-Spectator [online]. 5. 12. 2019 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ What is Tseghakronism? – fascist doctrine of Garegin Nzhdeh. Turkish News [online]. 27. 6. 2016 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ KUZNETSOV, Oleg. Armenia: Nazism is welcome here. Region Plus [online]. 1.12.2018 [cit. 2021-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Garegin Nzhdeh na Wikimedia Commons
