Přeskočit na obsah

Gustav Fiedler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Fiedler
Gustav Fiedler
Gustav Fiedler
Narození25. března 1849
Trutnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. dubna 1936 (ve věku 87 let) nebo 13. března 1936 (ve věku 86 let)
Moravská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Funkceposlanec Moravského zemského sněmu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Fiedler (25. března 1849, Trutnov27. dubna 1936, Moravská Ostrava) byl šestým moravskoostravským starostou.

Narodil se v rodině báňského inženýra Leopolda Fiedlera, pozdějšího vrchního horního rady. Leopold Fiedler roku 1850 získal funkci představeného horního inspektorátu Severní dráhy Ferdinandovy v Moravské Ostravě a s ním se do nového působiště přestěhovala i jeho rodina. Gustav Fiedler vystudoval německé gymnázium v Těšíně a poté práva ve Vídni. Po jejich ukončení se vrátil zpět do Moravské Ostravy. Zde si v roce 1878 otevřel vlastní právnickou praxi a v témže roce se oženil s Idou Goldovou.

Roku 1879 započal svou politickou kariéru úspěšnou kandidaturou do obecního výboru. V roce 1882 byl zvolen do městské rady. Jako radní velmi často zastupoval starostu Johannyho, který se věnoval povinnostem spojeným s poslaneckým mandátem v moravském zemském sněmu. Dne 23. dubna 1901 pak byl zvolen na uvolněné místo starosty. Tento úřad zastával dlouhých sedmnáct let. Odstoupil v květnu 1918, kdy se vzdal funkce v důsledku vývoje válečných událostí a neúspěchu při řešení zásobovací situace ve městě. I po abdikaci však zůstal členem obecní rady a převzal oblast chudinské péče a ochrany dětí.

Jako starosta věnoval pozornost zlepšení zásobování města pitnou vodou, rozvoji místních drah, modernizaci veřejné nemocnice, výstavbě německých škol apod. Byl jedním z iniciátorů založení uměleckoprůmyslového muzea. Za svou aktivitu na poli obecní politiky byl dvakrát vyznamenán. V roce 1906 získal rytířský řád Františka Josefa, podruhé byl vyznamenán u příležitosti oslav osmdesátých narozenin rakouského císaře, a to řádem železné koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární činnost.

Kromě advokátní praxe a práce starosty vykonával také funkci poslance zemského moravského sněmu. Byl členem řady společenských organizací. Zastával rovněž významné funkce v řadě městských podniků, např. stál v čele moravskoostravské spořitelny, byl členem správní rady Moravskoostravské elektrárenské akciové společnosti, Obchodní a živnostenské banky v Moravské Ostravě či cenzorem filiálky Rakousko-uherské banky. Jeho jméno nalezneme rovněž mezi členy okresního silničního výboru, místní školní rady. Byl taktéž předsedou bruslařského spolku i průmyslového a živnostenského muzea. Dlouhá léta byl členem spolku dobrovolných hasičů.

Po vzniku republiky se zcela stáhl do ústraní. Pod pseudonymem „Starý Ostravan“ psal články s historickou tematikou do novin Ostrauer Zeitung. Zemřel v Moravské Ostravě ve věku 87 let.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí : portréty starostů Moravské Ostravy 1861-1918. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 21–22. 
Představitelé Ostravy
Předchůdce:
Adalbert Johanny
19011918
Gustav Fiedler
Nástupce:
Johann Ulrich