Kovel
| Kovel Ковель | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°13′ s. š., 24°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 172 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Volyňská |
| Rajón | Kovelský |
  Kovel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50 km² |
| Počet obyvatel | 67 575 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 351,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | вул. Незалежності 73 45000 м. Ковель |
| Telefonní předvolba | 3352 |
| PSČ | 45000–45014 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kovel (ukrajinsky a rusky Ковель, polsky Kowel) je město ve Volyňské oblasti v severozápadním cípu Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem. Městem protéká řeka Turija. Dnes je střediskem Kovelského rajónu. žije zde přibližně 67 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kovel byl založen ve 14. století, městská práva získal roku 1518. Od svého založení do třetího rozdělení Polska v roce 1795 se Kovel nacházel v hranicích Koruny Polského království. V letech 1795-1918 byl Kovel součástí Ruské impérium, v letech 1919-1939 opět součástí Polska, v letech 1939-1945 okupován nejprve Sověty a poté Němci, v roce 1945 byl Kovel začleněn do hranic Sovětského svazu, a od roku 1991 je součástí Ukrajiny
Vyvraždění židovského obyvatelstva
[editovat | editovat zdroj]Před druhou světovou válkou zde žilo přibližně 13 500 Židů; po německé invazi do SSSR v červnu 1941 jejich počet včetně uprchlíků ze západního Polska dosáhl 17 000.[1] V květnu 1942 zde byla zřízena dvě ghetta, v nichž bylo uvězněno 10 000 a 3 500 osob.[1] Naprostá většina židovského obyvatelstva byla v průběhu léta 1942 vyvražděna; posledních 2 500 až 6 000 osob zemřelo přímo ve městě v srpnu 1942.[2] Na místě hromadného hrobu byla později zřízena zoologická zahrada, což vyvolalo nesouhlas ukrajinské židovské komunity.[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Kovel je jedním z největších železničních uzlů na Ukrajině: tratě odtud vycházejí do šesti směrů, čímž se v zemi může pochlubit jen Lvov, Charkov a Horlivka. První železnicí, která sem dorazila, byla roku 1873 trať Brest-Litovsk – Rovno; roku 1877 bylo otevřeno další rameno ve směru na Lublin a Varšavu. Další důležité tratě vedou ve směru na Sarny–Korosteň–Kyjev a přes Volodymyr do Lvova; spíše lokální význam má trať do města Kamiň-Kašyrskyj. Je zde také velké seřaďovací nádraží.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Bakhiv (Kovel) [online]. Protecting Memory [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zprávy z židovského světa. Český rozhlas [online]. 2016-09-04 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Na místě masového hrobu tisíců Židů v ukrajinském Kovelu postavili ZOO. Židovský tiskový a informační servis [online]. 2016-08-10 [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-22.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovel na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (ukrajinsky)
- Lokální zpravodajský server (ukrajinsky)
