Přeskočit na obsah

Karel Bondy

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Karel Bondy
Karel Bondy
Karel Bondy
Jiná jména(krycí): „Evžen Březina“,
„Vyskočil“, „Šavrda“,
„Dobrnický“, „Čermák“
Narození21. prosince 1906 nebo 22. prosince 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. ledna 1945 (ve věku 38 let) nebo 22. ledna 1945 (ve věku 38 let)
Neubrandenburg
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípoprava
BydlištěPraha
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel a právník
ChoťZdena Zafouková
RodičeMax Bondy (otec);
Žofie Anscherlik (matka)
PříbuzníEmile Bondy (sestra);
Ruda Bondy (sestra);
Filip Bondy (děd);
Terezie Aronová (babička)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Bondy (21. prosince 1906 Praha[1] – 22. ledna 1945 Neubrandenburg v Německu[2]) byl český podnikatel, advokát, finančník, politik a odbojář. Za odbojovou činnost byl vězněn a popraven.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako syn JUDr. Maxe Bondyho a Žofie Anscherlik (byl zároveň vnukem českého rabína Dr. Filipa Bondyho). Vystudoval gymnázium v Praze II. Slovenské ulici. Studium práv na Karlově univerzitě ukončil úspěšně 23. května 1930.[3]

Za studentských let byl činný v levicovém Etickém hnutí československého studentstva. Několik let byl pokladníkem spolku studentů práva Všehrd. Působil také jako funkcionář ČSSD[4] a organizace YMCA. Též byl členem řádu svobodných zednářů.

Advokátní praxe

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1936 začal pracovat jako advokát. Činný byl i jako tajemník organizace pomáhající emigrantům prchajícím před nacismem z Německa a jako předseda pražského Společenského klubu. Na podzim 1938 byl pro svůj židovský původ ze Společenského klubu vyloučen. Zároveň ztratil i členství v advokátní komoře.[5]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. června 1930 se v Praze oženil s JUDr. Zdeňkou Zafoukovou (* 27. února 1905 Praha),[2] kolegyní ze studií (promovali na právnické fakultě stejného dne).[6] Po vzniku protektorátu se manželé Bondyovi rozvedli. Manželství bylo bezdětné.[7]

Protinacistický odboj

[editovat | editovat zdroj]

Přestože měl možnost po okupaci Československa odejít do emigrace; měl affidavit (místopřísežné prohlášení) pro příjezd do Anglie a vízum do Francie. rozhodl se v okupovaném Československu zůstat.

Začátkem září 1938, když byly zveřejněny podrobnosti tzv. „čtvrtého plánu“ jednání mezi československou vládou a Henleinovou SdP,[8] vznikl Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), který se později přetvořil v odbojovou organizaci. Karel Bondy působil jako člen jeho prvního a druhého vedení až do října 1941, kdy byl za svou činnost zatčen gestapem.

Činnost v odboji

[editovat | editovat zdroj]

Do ilegality odešel poté, když byl po prvním zatčení propuštěn. Spolupracoval s několika odbojovými skupinami: skupinou kolem Antonína Pešla, poté se skupinou profesora dr. Vojtěcha Čížka a se skupinou profesora Volfganga Jankovce. Soustřeďoval se na organizační a zpravodajskou činnost, organizoval ilegální odchody do zahraničí, podílel se i na vybudování radiového spojení s Londýnem a pomáhal ukrývat osoby pronásledované gestapem.

Autorsky se podílel na formulování programu odbojové skupiny Za svobodu. Byl členem společného vedení ÚVODu. Během své ilegální činnosti užíval Bondy různá krycí jména, z nichž nejčastější bylo Evžen Březina, dále Vyskočil, Šavrda, Dobrnický, Čermák aj.

Gestapo dlouho pátralo po Březinovi. Vyšetřovatelé gestapa nevěděli, že se jedná o krycí jméno JUDr. Bondyho (o němž se dlouho domnívali, že odjel do ciziny). Teprve po Krásově zatčení bylo již jisté, že mu je gestapo na stopě. U jeho paní JUDr. Zafoukové-Müllerové pátrali po fotografiích, což bylo neklamnou známkou, že vědí, po kom pátrají. JUDr. Bondy byl varován a paní Mileně Fischerové-Balcarové sdělil ještě den před svým zatčením, že po zařízení všeho potřebného zmizí.

Zatčení

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zatčen několik dní po okupaci. Důvodem byla jeho pomoc německým emigrantům. Po necelých třech týdnech byl však propuštěn. Dne 20. října 1941 byl u Karlínského viaduktu přepadovým oddílem gestapa zatčen podruhé a odvezen do Petschkova paláce (Pečkárny), kde byl vyslýchán a mučen. Byl zadržen tak rychle, že nestačil požít jed, který měl pro ten případ vždy u sebe. Poté byl vězněn ve věznici gestapa na Karlově náměstí a posléze na Pankráci. Většinou byl v samovazbě.

V červnu 1944 byl odvezen do věznice v Gollnowě u Štětína (dnes Goleniów v Polsku), kde se mu vedlo poměrně dobře. Dne 24. října 1944 byl soudem v Drážďanech jako Žid vyloučen z procesu s K. J. Benešem a Ing. Bulíčkem. Dne 14. listopadu 1944 byl odsouzen zvláštním senátem v Berlíně k trestu smrti. Spolu s ním byli souzeni doc. Josef Fischer, MUDr. Viktor Kaufmann a Anna Pollertová, pracovnice Ženské národní rady, která této skupině opatřovala a financovala řadu ilegálních bytů.

Koncem roku 1944 byl převezen do vězení v Neubrandenburgu. Byl popraven ve zdejší „Winterfeldhalle“ v rámci nacistické strategie likvidace osobností demokratických elit dříve, než budou osvobozeny (podobně byl popraven Dietrich Bonhoeffer nebo někteří členové Bílé růže).

Poprava

[editovat | editovat zdroj]

Databáze obětí holocaustu uvádí datum Bondyho popravy (a tedy smrti) 22. ledna 1945.[2] Jakožto osoba židovského původu byl téměř s jistotou popraven oběšením.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. 
  2. ↑ a b c Databáze obětí holocaustu: Karel Bondy [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika doktorů UK: Karel Bondy. Praha: Univerzita Karlova Dostupné online. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.cssd.cz [online]. [cit. 2008-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-07. 
  5. ↑ www.matice-moravska.cz [online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-05. 
  6. ↑ Matrika doktorů UK: Zafoukalová Zdeňka [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ SOPÚCHOVÁ, Daniela. Česká, slovenská a polská advokacie v období nesvobody. Brno, 2014. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné online.
  8. ↑ Konečný návrh československé vlády. Národní listy. 1938-09-07, čís. 245, s. 1. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GEBHART, Jan. Někteří z mnohých: k činnosti Josefa Fischera, Karla Bondyho a Miloše Otto Bondyho v českém odboji za druhé světové války. In: Postavení a osudy židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě v letech 1939–1945: sborník studií. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998, s. 145–161. Historia nova, sv. 12. ISBN 80-85270-76-5.
  • SOPÚCHOVÁ, Daniela. Česká, slovenská a polská advokacie v období nesvobody. Brno, 2014. Diplomová práce. Ved. práce doc. JUDr. Karel Schelle, CSc., oponent prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra dějin státu a práva. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/rvgot/
  • ŠACH, Jan. JUDr. Karel Bondy. Historie a vojenství. 1994, roč. 43, č. 1, s. 142–160. ISSN 0018-2583.
  • TOMEŠ, Josef, ed. a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 116. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. Biografický slovník českých zemí: 6. sešit: Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 48–49. 
  • VOZKA, Jaroslav. JUDr. Karel Bondy – revolucionář z profese. Praha 1946.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Bondy&oldid=23100902“