Přeskočit na obsah

Klingonština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klingonština (tlhIngan Hol, )
TvůrceMarc Okrand
Rok zveřejnění1984
Rozšířenírozptýleně po světě, převážně jednotlivci
Počet mluvčíchzhruba 20–30 (odhad z roku 2009)[1]
Klasifikaceumělý jazyk
PísmopIqaD, latinka
Postavení
RegulátorKlingon Language Institute
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2tlh (B)
tlh (T)
ISO 639-3tlh
Ethnologuetlh
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Qapla' je výraz v klingonštině pro úspěch. Zde zobrazen v typickém klingonském písmu

Klingonština (klingonsky , v latince tlhIngan Hol) je umělý jazyk z fikčního světa Star Treku, který je mateřským jazykem mimozemského druhu Klingonů. Pro film Star Trek III: Pátrání po Spockovi jej vytvořil v roce 1984 lingvista Marc Okrand, a to na základě několika zvuků a slov, jež vymysleli herec James Doohan a producent Jon Povill pro dřívější snímek Star Trek: Film (1979). Okrand následně v roce 1985 vydal publikaci Klingonský slovník (v anglickém originále The Klingon Dictionary, rozšířené vydání 1992, česky 2008), která kromě vlastního slovníku obsahuje také popis výslovnosti a gramatiky klingonštiny.

Postupně vyšla v klingonštině i některá významná světová díla, například Epos o Gilgamešovi či Hamlet. Určitá část fanoušků Star Treku umí klingonsky. Například protagonisté amerického seriálu Teorie velkého třesku jsou velkými fanoušky Star Treku, často na tento jazyk odkazují a dokonce v něm hrají některé hry.

Ve Star Treku se sice klingonština zapisuje vlastním písmem zvaným pIqaD, avšak při praktickém použití se přepisuje latinkou. Rozlišuje se výslovnost malých i velkých písmen, jazyk obsahuje i apostrofy a četné spřežky.

Klingonská abeceda

[editovat | editovat zdroj]

Obrázek se seznamem klingonského písma

Výslovnost

[editovat | editovat zdroj]

Foneticky vychází z angličtiny a jejího hláskosloví.

Souhlásky

  • b – vyslovuje se jako normální české [b]
  • ch – vyslovuje se jako [č]
  • D – podobné klasickému „d“, ale vytváří se jinak – místo toho, aby byla špička těsně u zubů, jak je tomu u obyčejného „d“, se nachází přibližně v místech před začátkem měkkého patra
  • gh – jazyk je v pozici jako při „g“, ale místo něj se vysloví zároveň „g“ a „h“ – výsledkem je [gh], kde se „h“ téměř ztrácí – je velmi nevýrazné
  • H – vyslovuje se jako [ch]
  • j – vyslovuje se jako [dž]
  • l – vyslovuje se jako [l]
  • m – vyslovuje se jako [m]
  • ng – vyslovuje se jako [ŋ], příkladem může být například anglické slovo „furlong“ – „g“ se vyslovuje jen velmi slabě, nosově
  • p – vyslovuje se jako [p], které je zároveň doprovázeno malým „pufnutím“
  • q – vyslovuje se jako české [k] – podobně jako v předchozím případě je doprovázeno malým „pufnutím“, takže to vypadá jako zakašlání
  • Q – stejná pozice jazyka jako u klingonského „q“, ale vyslovuje se mnohem razantněji a spíš jako [kh] nebo [kch]
  • r – vyslovuje se jako normální české [r]
  • S – jazyk je v pozici jako při klingonském „D“, ale místo něj se vysloví [s] – výsledkem je zvuk připomínající něco mezi [s] a českým [š]
  • t – vyslovuje se jako [t], ale je podobně jako u „p“, doprovázeno malým pufnutím, takže to zní spíše jako [tch]
  • tlh – jazyk umístěte jako u „t“, ale roztáhněte tváře a vyslovte [t]. Výsledný zvuk zní spíš jako [tchl]
  • v – zhruba jako české [v]
  • w – něco mezi [v] (v anglickém slově „worrywart“) a [u] (v anglickém slově „cow“)
  • y – vyslovuje se jako něco mezi [ij] a [j]
  • ‘ – mezi dvěma souhláskami tvoří malou pomlčku, na konci slova za samohláskou způsobí tiché zopakování její ozvěny

Samohlásky

  • a – vyslovuje se jako české [a] popřípadě [á]
  • e – vyslovuje se jako české [e] popřípadě [é]
  • i – vyslovuje se jako české [i] za některých okolností jako [í]
  • o – něco mezi [eu] a [ou]I
  • u – vyslovuje se jako české [ú]

POZOR!

  • aw = [au]
  • ay = [ai]/[aj]
  • ey = [ei]/[ej]
  • iy = [í]
  • oy = [oi]/[oj]
  • uy = zhruba [úi]
  • ew = zhruba [eú]
  • iw = zhruba [iu]

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
Klingonsky Česky
wa' jeden
cha' dva
wej tři
loS čtyři
vagh pět
jav šest
Soch sedm
chorgh osm
Hut devět
wa'maH deset

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]