Kupón
Kupón je obecně chápán jako jakýkoli cenný papír, jehož držitel má určité oprávnění nebo právo na nějaké plnění. Jde např. o slevové, výherní nebo dárkové kupóny a další různé druhy poukázek či voucherů.[1] V českém právu je však kupón upraven v § 523 občanského zákoníku pouze jako cenný papír na doručitele, s nímž je spojeno právo na vydání výnosu z jiného cenného papíru. Kromě něj už existují jen investiční kupóny používané dříve v kupónové privatizaci[2] a kupóny známé jako tzv. dálniční známky, jimiž se prokazuje uhrazení časového poplatku za užívání určených pozemních komunikací (dálnic).[3]
Kupón je podobně jako opční list odvozen od hlavního cenného papíru (akcie, podílového listu, dluhopisu apod.), používá se jen k získání výnosu z tohoto hlavního cenného papíru, prokazuje se jím právo na daný výnos. Protože se většinou jedná o opakované plnění, vydávají se kupóny v kupónovém archu, a pokud by byl arch spotřebován, právo na vydání nového lze uplatnit pomocí talónu, který není zvláštním cenným papírem a který bývá součástí původního archu. Vzhledem k tomu, že kupón je cenný papír na doručitele, lze právo na výnos z hlavního cenného papíru snadno převádět na třetí osoby. O kupón jde vždy, je-li ho třeba k uplatnění práva na výnos, i když tak není nazván.[1] Výnos přitom může být jak finanční, tak třeba naturální nebo ve formě různých oprávnění, vždy však musí být, stejně jako nutné údaje o hlavním cenném papíru, v kupónu specifikován a musí být určeno datum a místo uplatnění práva na něj.
