Přeskočit na obsah

Horst Seehofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horst Seehofer
Horst Seehofer (17. července 2012)
Horst Seehofer (17. července 2012)
Spolkový ministr vnitra, stavebnictví a domoviny
Ve funkci:
14. března 2018 – 8. prosince 2021
KancléřAngela Merkelová
PředchůdceThomas de Maizière
NástupceNancy Faeserová
Ministerský předseda Bavorska
Ve funkci:
27. října 2008 – 13. března 2018
PředchůdceGünther Beckstein
NástupceMarkus Söder
Spolkový ministr zdravotnictví
Ve funkci:
6. května 1992 – 26. října 1998
KancléřHelmut Kohl
PředchůdceGerda Hasselfeldtová
NástupceAndrea Fischerová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko-sociální unie Bavorska

Rodné jménoHorst Lorenz Seehofer
Narození4. července 1949 (75 let)
Ingolstadt
ChoťKarin Seehofer (od 1985)
Děti4
Alma materchlapecká škola (1961–1965)
Profesepolitik a úředník
Náboženstvíkatolicismus
OceněníKarl-Valentin-Orden (2014)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Zlatá bavorská ústavní medaile
Bavorský řád za zásluhy
PodpisHorst Seehofer, podpis
Webová stránkawww.seehofer-direkt.de
CommonsHorst Seehofer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horst Lorenz Seehofer (* 4. července 1949 Ingolstadt) je německý politik, bývalý spolkový ministr vnitra, stavebnictví a domoviny. V  roce 2012 byl krátce úřadujícím prezidentem SRN a v letech 2008–2018 vykonával funkci ministerského předsedy Bavorska. V letech 2008–2019 byl předsedou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU).

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1992–1998 byl Seehofer spolkovým ministrem zdravotnictví ve vládách Helmuta Kohla. Po prohraných volbách do Bundestagu v roce 1998 se vrátil do bavorské zemské politiky. V roce 2002 těžce onemocněl. Znovu členem spolkové vlády se stal v roce 2005 jako ministr výživy, zemědělství a ochrany spotřebitelů v první vládě Angely Merkelové.

Ministerský předseda Bavorska

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl Seehofer zvolen ministerským předsedou Bavorska.

V této funkci mj. dvakrát oficiálně navštívil Českou republiku; naposledy v listopadu 2011, kdy jednal v Praze s premiérem Petrem Nečasem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o různých politických a hospodářských otázkách, mimo jiné o zlepšení železničního spojení mezi Bavorskem a Českem. Jeho delegace, ve které byl i mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, navštívila také Lidice, TerezínÚstí nad Labem.

Od 1. listopadu 2011 do 31. října 2012 byl předsedou Spolkové rady, tedy horní komory spolkového parlamentu. Po rezignaci prezidenta Wulffa v roce 2012 byl až do zvolení Joachima Gaucka krátce (od 17. února do 18. března) prozatímním spolkovým prezidentem. Od 27. října 2008 do 13. března 2018 byl bavorským premiérem, následujícího dne byl jmenován spolkovým ministrem vnitra, stavebnictví a domoviny.

Seehofer patří k nejostřejším domácím kritikům vstřícné azylové politiky kancléřky Angely Merkelové v současné evropské migrační krizi.[1][2] V červenci 2016 po útoku v mnichovském centru Olympia a dalších útocích, které měli na svědomí žadatelé o azyl z Blízkého východu, ohlásil vytvoření nové bezpečnostní koncepce v Bavorsku, včetně modernizace vybavení bavorské policie a zavedení kvót pro přijímání dalších uprchlíků.[3][4]

Spolkový ministr vnitra

[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. března 2018 se Seehofer stal spolkovým ministrem vnitra, stavebnictví a domoviny. Nahradil v této funkci Thomase de Maizière. Jeho jmenování ministrem vnitra a rozšíření působnosti o odbory pro stavebnictví a ochranu domoviny byly součástí požadavků CSU v souvislosti s vytvořením čtvrté vlády Angely Merkelové. Ve funkci bavorského ministerského předsedy vystřídal Seehofera Markus Söder. Tato změna měla CSU umožnit důrazné vedení kampaně před volbami do Bavorského zemského sněmu, které se konaly v září 2018. Seehofer však zůstal předsedou CSU až do ledna 2019.

Jako spolkový ministr vnitra se Seehofer hodlal zasazovat mj. o řešení problémů s integrací muslimů v Německu a o urychlení deportací neúspěšných a nebezpečných žadatelů o azyl.[5]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Stát Stuha Název Datum udělení Poznámka
ItálieItálie Itálie Rytíř velkokříže Řádu italské hvězdy[6][7] 2. června 2013
NěmeckoNěmecko Německo Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 1996
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Velkokříž Řádu za zásluhy[8] 2. března 2009
BavorskoBavorsko Bavorsko Bavorská státní medaile za sociální zásluhy 1989
Bavorský řád za zásluhy ex officio 27. října 2008 na základě výkonu funkce předsedy vlády Bavorska
Bavorská ústavní medaile ve zlatě 25. ledna 2010
  1. Milá Angelo, s běženci je to dramatické. Bavoři vs. Merkelová. Týden [online]. 2016-01-29 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  2. Strop pro přijímání běženců odradí další migranty, tvrdí Seehofer. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-01-29 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  3. Seehofer: Merkelové nevěřím! Chci modernizaci policie. Týden [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  4. Seehofer sa dištancoval od Merkelovej postoju k migrácii. Aktuality.sk [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31. (slovensky) 
  5. Islám nepatří k Německu, tvrdí nový ministr vnitra Seehofer. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-03-16 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. 
  6. WELT. Weil erhält Orden "Stern von Italien". www.welt.de. 2015-01-12. Dostupné online [cit. 2019-07-09]. 
  7. Ministerpräsident Weil erhält hohen Orden der Italienischen Republik. www.stk.niedersachsen.de [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-09. 
  8. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]