Přeskočit na obsah

Hugo a jeho velký objev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugo a jeho velký objev
Základní informace
Původní názevHugo
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka126 min
Žánryfilmové drama
dobrodružný film
film založený na románu
mysteriózní film
PředlohaThe Invention of Hugo Cabret
ScénářJohn Logan
RežieMartin Scorsese
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleAsa Butterfield
Chloë Moretzová
Ben Kingsley
Sacha Baron Cohen
Jude Law
… více na Wikidatech
ProdukceGraham King
Tim Headington
Martin Scorsese
Johnny Depp
HudbaHoward Shore
KameraRobert Richardson
KostýmySandy Powell
StřihThelma Schoonmaker
Výroba a distribuce
Premiéra10. října 2011 (New York Film Festival)
23. listopadu 2011
Produkční společnostiInfinitum NihilInfinitum Nihil
GK Films
DistribuceParamount Pictures
Entertainment Film Distributors (VB)
Rozpočet150–170 miliónů $
Tržby185,8 miliónů $
OceněníOscar za nejlepší kameru (2010)
Cena Akademie za nejlepší vizuální efekty (2010)
Oscar za nejlepší výpravu (2010)
Oscar za nejlepší zvuk (2010)
Oscar za nejlepší střih zvuku (2010)
… více na Wikidatech
Hugo a jeho velký objev na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo a jeho velký objev (v originálu: Hugo) je rodinné, dobrodružné drama s prvky fantasy, které v roce 2011 natočil americký režisér Martin Scorsese. Předlohou filmu byla kniha spisovatele Briana Selznicka The Invention of Hugo Cabret; scénář napsal John Logan.

Jedná se o první film režiséra Martina Scorseseho natočený ve formátu 3D. Film vypráví o chlapci jménem Hugo Cabret, který ve 30. letech, po smrti svého otce, žije opuštěný na pařížském nádraží Gare Montparnasse[1], a jeho velkém dobrodružství. Poprvé byl představen na New York Film Festival (NYFF) 10. října 2011, do kin byl uveden 23. listopadu téhož roku.

Asa Butterfield Hugo Cabret
Chloë Moretzová Isabelle, neteř Georgese
Ben Kingsley Georges Méliès/Papa Georges
Sacha Baron Cohen inspektor Gustave Dasté
Helen McCroryová Jehanne d'Alcyová/Mama Jeanne, Georgesova žena
Jude Law M. Cabret, hodinář, otec Huga
Ray Winstone Claude Cabret, strýc Huga
Emily Mortimerová Lisette, květinářka
Christopher Lee Monsieur Labisse, knihkupec
Michael Stuhlbarg René Tabard, filmový historik

V roce 1931 žije dvanáctiletý Hugo Cabret (Asa Butterfield) se svým ovdovělým otcem v Paříži. Otec je povoláním hodinář a pracuje v pařížském muzeu, kde objeví odložený poškozený automat – mechanického muže, který dokáže kreslit a psát perem. Přinese ho domů a spolu s Hugem se ho snaží opravit. Práci ale nedokončí, protože jednoho dne vypukne v muzeu požár a Hugův otec při něm zahyne. Z Huga se stane sirotek, a aby nemusel do sirotčince, nabídne mu jeho strýc Claude, opilec, který seřizuje hodiny na pařížském nádraží Gare Montparnasse, aby bydlel s ním ve vyvýšeném prostoru za nádražními hodinami. Hugo si vezme s sebou mechanického muže a doufá, že se mu podaří opravu dokončit. Strýc ho naučí, jak udržovat nádražní hodiny, a když na několik dní zmizí, Hugo udržuje a seřizuje hodiny sám. Když je ale tělo jeho strýce nalezeno utonulé v řece, má Hugo neustále strach, aby nebyl poslán do sirotčince mstivým staničním inspektorem Gustavem (Sacha Baron Cohen). Přežívá jen díky drobným krádežím jídla a také náhradních dílů z nádražního krámku s mechanickými hračkami, které potřebuje ke spravení automatu. Věří, že pokud se mu to podaří, předá mu mechanický muž zprávu od jeho otce.

Maillardetův automaton (Franklin Institute)

Majitel krámku s hračkami Georges ho ale jednou přistihne při krádeži a vezme mu zápisník s nákresy a poznámkami k mechanickému muži. Hugo ho sleduje až domů a při tom se seznámí s jeho kmotřenkou Isabelle. Postupně ji zasvětí do svého plánu opravit mechnického muže a s údivem zjistí, že Isabelle nosí na krku klíč ve tvaru srdce, který může automat uvést do chodu. To se jim nakonec podaří a automat nakreslí popis filmu Le voyage dans la lune (Cesta na Měsíc) s podpisem Georges Méliès. Tím je ve skutečnosti Isabellin strýc, kdysi známý filmař, který žije se svojí ženou Jeanne, bývalou slavnou herečkou, v ústraní, protože jako filmař zkrachoval. Díky Hugovi a Isabelle se o jeho existenci dozví filmový historik René Tabard, kterému se podařilo zachránit kopie některých Mélièsových filmů. Když Méliès onemocní, pozvou ho děti k němu domů, aby film promítl jeho ženě Jeanne, která v něm hrála. Když Méliès zaslechne zvuk projektoru, přijde do místnosti a po skončení projekce si postěžuje, že automat, který sestrojil a daroval do muzea, se ztratil. Hugo již na nic nečeká a pospíchá na nádraží pro mechanického muže. Je však chycen inspektorem Gustavem, který ho chce poslat do sirotčince. Když ho odvádí, objeví se na nádraží Méliès s Isabellou a řekne, že přijímá Huga do rodiny jako svého syna.

O něco později je Georges Méliès jmenován profesorem na Filmové akademii a jako hold uspořádá René Tabard retrospektivní přehlídku jeho filmů. Hugo oslavuje úspěch se svou novou rodinou, zatímco Isabelle začíná psát Hugův příběh a společnost jim dělá opravený mechanický muž.

Ocenění (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Film zachycuje zčásti skutečný životní příběh Georgese Mélièse, francouzského průkopníka kinematografie a jeho ženy Jehanne (Jeanne) d'Alcyové. Ve filmu byly použity záběry z ručně obarvené kopie filmu Cesta na Měsíc z roku 1993.[3]
  • Hugův sen, ve kterém zapříčiní železniční nehodu na nádraží, je odkazem na skutečnou událost, která se stala 22. října 1895.
  • Film, který Hugo a Isabelle vidí potají v kině, je americká komedie O patro výš s komikem Haroldem Lloydem.
  1. LEVY, Emanuel. Hugo: Or Scorsese's Paris of 1931. Cinema 24/7 [online]. 2011-12-28 [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. 
  2. Oscars 2012: 'The Artist,' 'Hugo' Top Academy Awards
  3. HASTY, Katie. French duo Air and Scorsese's 'Hugo' honoring 'Moon' man Georges Méliès. Hitfix [online]. 2011-11-21 [cit. 2016-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]