Ivan Safronov (1956)
| Ivan Safronov | |
|---|---|
| Narození | 16. ledna 1956 Moskva |
| Úmrtí | 2. března 2007 (ve věku 51 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | smrt pádem |
| Místo pohřbení | Chovanský hřbitov |
| Alma mater | Military Academy of the Strategic Missile Forces |
| Povolání | novinář a voják |
| Zaměstnavatelé | Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova Kommersant publishing house Russian Space Forces |
| Děti | Ivan Safronov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ivan Ivanovič Safronov (16. ledna 1956 – 2. března 2007) byl ruský novinář a publicista, který se věnoval vojenským tématům v deníku Kommersant. Zemřel po pádu z 5. patra moskevského činžovního domu. Objevily se názory, že mohl být zabit za své kritické zpravodajství; prokuratura v Moskvě zahájila vyšetřování Safronovovy smrti. V září 2007 oficiálně prohlásila jeho smrt za sebevraždu.[1]
Jeho syn Ivan Safronov, který také pracoval jako novinář, byl zatčen v červenci 2020 na základě obvinění z velezrady a o dva roky později odsouzen k 22 letům vězení.
Život
[editovat | editovat zdroj]Safronov v roce 1979 promoval se zaměřením na počítačové inženýrství na Vojenské akademii F. E. Dzeržinského. Sloužil jako vojenský inženýr u 15. velitelství u Ussurijska na ruském Dálném východě. V roce 1983 byl převelen do Titovova vesmírného střediska v Moskvě. Dne 2. října 1997 odešel z aktivní služby a byl převelen do armádní zálohy. V prosinci 1997 se stal vojenským publicistou v novinách Kommersant v Moskvě.
Safronov referoval např. o změnách ve vedení obrany a problémech ve vojenském výcviku nebo o selháních obranné techniky a vojenských testů, které armáda často nepřiznala a nehlásila.
V prosinci 2006 psal o třetím po sobě jdoucím selhání startu mezikontinentální balistické střely Bulava. Armáda selhání nepřiznala. Objevila se obvinění, že Safronov ve svých článcích zveřejnil utajované informace. Agenti FSB ho vyslýchali v roce 2006 kvůli článku o TsSKB-Progress se sídlem v Samaře, výrobci rakety Sojuz. Agenti chtěli vědět, kde publicista objevil citlivá data. Jakmile jim Safronov ukázal webovou stránku, kde získal fakta, FSB ve vyšetřování nepokračovala.[2]
Safronov se vrátil do Moskvy koncem února 2007 z reportážní cesty do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, kde informoval o každoročním setkání výrobců obrany IDEX 2007. Chtěl prověřit informace, které obdržel o možných nových dodávkách ruských zbraní na Blízký východ. Zajímal se o případný prodej stíhaček Su-30 Sýrii a raket S-300V Íránu. Měl informace, že tyto obchody budou uzavřeny prostřednictvím třetí strany, aby se Moskva vyhnula obvinění Západu z prodeje zbraní těmto státům.
Safronov před návratem zavolal do redakce Kommersantu z Abú Zabí, že získal potvrzení těchto informací. Dne 27. února se zúčastnil tiskové konference, kterou uspořádal ředitel Federální služby vojenské a technické spolupráce Michail Dmitrijev v ITAR-TASS. Tam kolegům řekl, že získal informace, že mezi Ruskem a Sýrií byly podepsány další smlouvy na prodej proudových letounů MiG-29 a raket Pancir-S1 a Iskander-E. Dodal, že o těchto obchodech nebude psát, protože byl varován, že by to vyvolalo mezinárodní skandál a FSB by ho obvinila z prozrazení státního tajemství. Kdo ho varoval, neřekl.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]V den své smrti si Safronov vzal nemocenskou a šel na zdravotní kliniku, odkud odešel ve 14 hodin a vrátil se domů. Koupil pomeranče, které se našly rozházené na schodišti mezi čtvrtým a pátým patrem v domě, kde žil. Zemřel po pádu z okna v tomto mezipatře. Podle žalobců je nejpravděpodobnějším vysvětlením jeho smrti sebevražda.
K události došlo 2. března 2007 kolem 16:00. Dva vysokoškoláci žijící nedaleko viděli Safronova ležet na zemi a zavolali záchranáře. Safronov byl po pádu naživu, ale než dorazila pomoc, uplynulo nejméně půl hodiny.[3]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jeho syn, také jménem Ivan Safronov, rovněž pracoval na vojenském zpravodajství Kommersantu až do roku 2019, kdy nastoupil do deníku Vedomosti. V červenci 2020 byl zatčen na základě obvinění z velezrady. Dne 5. září 2022 byl Safranov jr. odsouzen k 22 letům vězení.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Safronov na anglické Wikipedii.
- ↑ Prosecutors rule the case a suicide, Kommersant, 12. 9. 2007
- ↑ Journalist Plummets to His Death The Moscow Times, 5. 3. 2007
- ↑ Ivan Safronov www.Kommersant.ru, retrieved: 2007-03-06
- ↑ ČTK. Soud v Rusku poslal Ivana Safronova na 22 let do vězení, údajně spolupracoval s českou rozvědkou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-05. Dostupné online.
