Lvovská oblast

Lvovská oblast; Львівська область ; Lvivska oblasť
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Lvov
Souřadnice	49°43′3″ s. š., 23°57′1″ v. d.
Rozloha	21 833(17, místo v rámci Ukrajiny) km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 478 134 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	113,5 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština
Národnostní složení	Ukrajinci 95 %, Rusové, Poláci
Náboženství	Řečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci
Správa regionu
Stát	Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	4. prosince 1939
Předseda oblastní administrativy	Markijan Malskyj
Předseda oblastní rady	Oleksandr Hanuščyn
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+380-32
Označení vozidel	ВС
Oficiální web	www.loda.gov.ua
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область, Lvivska oblasť; též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov. Oblast se dále dělí na 20 rajónů. Se svými 2,4 miliony obyvatel je jednou z nejlidnatějších oblastí země.

Historie

Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území 2. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.

19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodij. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.^[1]

Geografie

Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 478 134 obyvatel. Lvovská oblast patří mezi nejvíce zalidněné oblasti Ukrajiny (5. místo na Ukrajině).

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 2,478 milionů osob žilo ve městech 1,516 milionů lidí (61,2 %), zatímco na venkově 961,8 tisíc lidí (38,8 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.^[2]

1990	1991	1995	2000	2005	2010	2015	2020	2022
2 754 100	2 764 400	2 770 300	2 676 900	2 588 000	2 549 600	2 537 800	2 512 100	2 478 100

Za rok 2021 se narodilo 19 441 živě narozených dětí, zemřelo však 39 890 lidí, z nichž 121 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 49 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 19 616 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6,2 ‰.^[3]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 94,8 % Ukrajinců, 3,6 % Rusů a 0,7 % Poláků.^[4] 95,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 3,8 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.^[5]

Přehled měst

Podkarpatská vesnice na jihu Lvovské oblasti

Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli.^[6]

Město	Ukrajinský	Ruský název	Polský název	Obyvatel 1. 1. 2022
Lvov	Львів	Львов	Lwów	717 273
Drohobyč	Дрогобич	Дрогобыч	Drohobycz	73 682
Šeptyckyj	Червоноград	Червоноград	Czerwonohrad	64 297
Stryj	Стрий	Стрый	Stryj	59 425
Sambir	Самбір	Самбор	Sambor	34 152
Boryslav	Борислав	Борислав	Borysław	32 473
Novojavorivsk	Новояворівськ	Новояворовск	Nowojaworowsk	31 166
Truskavec	Трускавець	Трускавец	Truskawiec	28 287
Novyj Rozdil	Новий Розділ	Новый Роздол	Nowy Rosdół	27 841
Zoločiv	Золочів	Золочев	Złoczów	23 912
Brody	Броди	Броды	Brody	23 134
Sokal	Сокаль	Сокаль	Sokal	20 373
Stebnyk	Стебник	Стебник	Stebnik	20 200
Vynnyky	Винники	Винники	Winniki	19 037
Horodok	Городок	Городок	Gródek Jagielloński	15 633
Mykolajiv	Миколаїв	Николаев	Mikołajów	14 498
Žovkva	Жовква	Жовква	Żółkiew	13 852
Javoriv	Яворів	Яворов	Jaworów	12 785
Sosnivka	Соснівка	Сосновка	Sosnówka	10 712
Žydačiv	Жидачів	Жидачов	Żydaczów	10 353
Kamjanka-Buzka	Кам'янка-Бузька	Каменка-Бугская	Kamionka Strumiłowa	10 397

Hospodářství a doprava

V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.

Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov – Přemyšl – Lvov – Kyjev/Oděsa. Důležitá železniční trať Lvov – Stryj – Čop a hlavní silnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.

Sousední oblasti

Volyňská oblast (sever)
Rovenská oblast (severovýchod)
Ternopilská oblast (východ)
Ivanofrankivská oblast (jihovýchod)
Zakarpatská oblast (jih)
polské Podkarpatské vojvodství (západ)
polské Lublinské vojvodství (severozápad)

Odkazy

Reference

↑ Ukrajina se štěpí. Lvov vyhlásil nezávislost na vládě, Krym chce k Rusku, iDnes.cz, 19. 2. 2014
↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Статистична інформація. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Експрес-випуски т. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Національний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Мовний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.

Související články

Bojkovština

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lvovská oblast na Wikimedia Commons
Oficiální web oblasti Archivováno 13. 5. 2016 na Wayback Machine.

[1] Ukrajina se štěpí. Lvov vyhlásil nezávislost na vládě, Krym chce k Rusku, iDnes.cz, 19. 2. 2014

[2] Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Статистична інформація. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.

[3] Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Експрес-випуски т. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.

[4] Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Національний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.

[5] Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Мовний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.

[6] Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Lvovská oblast

Rajóny	Červonohradský • Drohobyčský • Javorivský • Lvovský • Sambirský • Stryjský • Zoločivský

Města	Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kamjanka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Turka • Truskavec • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv

Městyse	Boryňa • Brjuchovyči • Dašava • Dobrotvir • Dubljany • Hirnyk • Hnizdyčiv • Ivano-Frankove • Krakovec • Krasne • Kulykiv • Lopatyn • Maheriv • Medenyči • Nemyriv • Novi Strilyšča • Novyj Jaryčiv • Nyžankovyči • Olesko • Pidbuž • Pidkamiň • Pomorjany • Rozdil • Rudne • Schidnycja • Slavske • Stara Sil • Ščyrec • Šklo • Velykyj Ljubiň • Verchně Syňovydne • Zapytiv • Žuravno • Žvyrka

Bývalé rajóny	Brodský • Buský • Buzkokamjanský • Horodocký • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Turský • Žovkevský • Žydačivský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.