Markvartice (okres Děčín)
| Markvartice | |
|---|---|
 Kostel sv. Martina | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Česká Kamenice |
| Obec s rozšířenou působností | Děčín (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°46′32″ s. š., 14°21′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 741 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,55 km²[2] |
| Katastrální území | Markvartice u Děčína |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 407 42 |
| Počet domů | 209 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Markvartice 280 407 42 Markvartice u Děčína posta@markvartice.cz |
| Starosta | Tomáš Renka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Markvartice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545678 |
| Kód části obce | 91782 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markvartice jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi jedenáct kilometrů východně od Děčína a 5,5 kilometru severovýchodně od Benešova nad Ploučnicí. Žije v ní 741[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281.[4] V polovině 19. století proběhly v Markvarticích pokusy o těžbu hnědého uhlí. Iniciovala ho společnost Karcha-Dresdner Braunkohlen-Verein (Karcho-Drážďanský hnědouhelný spolek), jehož správní radě předsedal význačný německý geolog a mineralog Hanns Bruno Geinitz. Spolek zde zřídil také pobočku továrny na fotogen. Finanční prostředky spolku byly však stavbou vyčerpány a zvýšeným dovozním clem z Čech nebylo možné dosáhnout zisku, takže spolek v roce 1860 zkrachoval.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 142 obyvatel (z toho 548 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 1 137 Němců a jeden cizinec. Kromě šesti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 317 obyvatel: 65 Čechoslováků, 1 244 Němců a osm cizinců. Většina (1 227 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také deset evangelíků, pět členů církve československé a 75 lidí bez vyznání.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 976 | 1 878 | 1 760 | 1 263 | 1 203 | 1 146 | 1 322 | 657 | 632 | 620 | 658 | 578 | 626 | 647 |
| Domy | 331 | 338 | 336 | 252 | 243 | 238 | 255 | 209 | 147 | 148 | 146 | 160 | 163 | 185 |
| Tabulka zahrnuje údaje osady Veselíčko 2. díl. | ||||||||||||||
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znak je tvořen červeným štítem. V horní polovině štítu je stříbrná kráčející lvice, která stojí na dvou menších štítech. Lvice odkazuje na rod Markvarticů. Levý štít polcený stříbrně a černě odkazuje na pány z Michalovic a pravý štít polcený zlatě a černě odkazuje na rod Vartenberků.
Oba menší štíty také odkazují na dvě města, mezi kterými obec leží. Levý na Benešov nad Ploučnicí a pravý na Českou Kamenici.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Podél severního okraje vesnice vede silnice I/13. V jižní části vsi stojí železniční zastávka Markvartice na trati Děčín–Rumburk.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na jižním okraji vesnice se dochovala renesanční markvartická tvrz postavená roku 1568 pány ze Schönfeldu.[8]
- Kostel svatého Martina
- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí a sv. Kryštofa
Partnerské obce
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bytovky v dolní části obce
-
Cesta od nádraží k tvrzi
-
Socha sv. Jana Nepomuckého
-
Tvrz Červený dvůr a kamenný most
-
Nádraží Markvartice
-
Kostel sv. Martina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 189.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 47.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 300.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Markvartice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Markvartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Markvartice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Markvartice u Děčína – příroda, lidová architektura, historie, pověsti
