Mikromerie
Mikromerie | |
---|---|
Micromeria nervosa | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Podčeleď | Nepetoideae |
Rod | mikromerie (Micromeria) Benth., 1829 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikromerie (Micromeria), česky též drobnozel,[1] je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Zahrnuje zhruba 70 druhů rostoucích v Eurasii, Africe a Severní Americe.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jsou to vytrvalé byliny, polokeře nebo keře, obvykle více či méně aromatické díky obsahu vonných silic. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, drobné, tuhé, se ztlustlými okraji a někdy na okrajích podvinuté, na stonku vstřícně postavené. Celé rostliny včetně listů bývají více či méně chlupaté. Oboupohlavné květy jsou uspořádány v relativně chudých lichopřeslenech na koncích lodyh; kalich je trubkovitý, obvykle pěticípý, koruna dvoupyskatá, s trojcípým spodním pyskem, nejčastěji bělavé, růžové nebo fialové barvy. Jako u jiných hluchavkovitých mají květy čtyři tyčinky (dvě delší, dvě kratší) a dvouklanou bliznu. Rostliny jsou opylovány hmyzem, plody jsou tvrdky.[2][3]
Rozšíření a ekologie
[editovat | editovat zdroj]Největšího druhového bohatství dosahuje rod v oblasti Středomoří a na ostrovech Makaronésie, kde roste i řada endemických druhů (jen z Kanárských ostrovů se jich udává 23).[4] Dále se vyskytuje ve východní, centrální a jižní Africe, na Madagaskaru a v pásu od Přední Asie přes Arabský poloostrov a Indii až po Čínu. Jediný druh, Micromeria douglasii, je původní v Severní Americe, kde vyrůstá při západním pobřeží od Aljašky po Kalifornii.[3]
Obvyklým biotopem mikromerií jsou nízké mediteránní křoviny (makchie, garrigue), řídké lesy a lesní okraje, pastviny, skalní štěrbiny a terásky, kamenité svahy i staré zdi, a to od pobřeží až do hor (v Africe a na Blízkém východě až 4500 m n. m.)
Taxonomie a systematika
[editovat | editovat zdroj]V rámci čeledi hluchavkovitých patří jako mnoho dalších podobně aromatických rostlin do podčeledi Nepetoideae, tribu Menthae a subtribu Menthineae. Je součástí taxonomicky problematického komplexu rodů Micromeria – Satureja – Clinopodium – Acinos – Calamintha, jejichž pojetí dosud není ustáleno. Poslední dva jmenované rody již aktuální systematikou nejsou uznávány a jejich zástupci byli přeřazeni do zbylých tří. Množství rodů je na základě výzkumů přesouváno i mezi nimi. Tak byli v nedávné době do rodu mikromerie přeřazeni z rodu saturejka všichni zástupci z tropických oblastí Afriky;[3] další, např. severoamerická Micromeria douglasii, jsou považováni za příslušníky rodu klinopád. Existovaly též pokusy zahrnout celý komplex do rodu Satureja sensu lato, který se ale ukázal jako nepřirozený.[5] Diferenční znaky mezi těmito rody jsou malé a některými autory jsou považovány za diskutabilní, většinu druhů tak nalézáme v literatuře pod množstvím synonym, což činí situaci značně nepřehlednou.[2] Typovým druhem je středomořská Micromeria juliana (původně popsaná Linnéem jako Satureja juliana).[6]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy jsou lokálně používány jako léčivky a koření, na přípravu čajů a inhalačních směsí, např. Micromeria fruticosa nebo M. myrtifolia v oblasti východního Středomoří a Blízkého východu; díky obsahu silic mají antiseptické, antibakteriální, analgetické a hojivé účinky podobné blízce příbuzným rostlinám saturejce, dobromysli či mateřídoušce. Sušené listy M. biflora jsou páleny jako vonné vykuřovadlo.[7] Micromeria pineolens či M. helianthemifolia jsou svým vzhledem značně dekorativní, v kultuře jsou ale pěstovány jen vzácně.[8][9]
Galerie vybraných zástupců
[editovat | editovat zdroj]-
Micromeria juliana – celkový habitus
-
Micromeria glomerata – detail květenství
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Micromeria in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Micromeria Benth. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ MICROMERIA TENUIS (Link) Webb et Berthel. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ The genus Micromeria (Lamiaceae), a synoptical update. Willdenowia - Annals of the Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Tropicos | Name - !Micromeria Benth.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Micromeria biflora (Lemon Scented Thyme) - Practical Plants. practicalplants.org [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MICROMERIA HELIANTHEMIFOLIA Webb et Berthel. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ MICROMERIA PINEOLENS Svent. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikromerie na Wikimedia Commons
- Seznam akceptovaných druhů v databázi botanické zahrady Kew
- Hluchavkovité
- Flóra Makaronésie
- Flóra Středomoří
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Číny
- Flóra severní Afriky
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra Madagaskaru
- Flóra západní Kanady
- Flóra severozápadu USA
- Flóra jihozápadu USA