Přeskočit na obsah

NGC 384

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NGC 384
NGC 384 s NGC 385, snímek z SDSS
NGC 384 s NGC 385, snímek z SDSS
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typeliptická galaxie a čočková galaxie
TřídaE3[1][2]
ObjevitelWilliam Parsons
Datum objevu4. listopadu 1850
Rektascenze01h 07m 25,1s[1]
Deklinace+32°17′33″
SouhvězdíRyby (lat. Pisces)
Zdánlivá magnituda (V)13,0[2]
Úhlová velikost1,1′ × 0,8′[2]
Vzdálenost196 M[1] ly
Plošná jasnost12,9[2]
Poziční úhel135°[2]
Rudý posuv0,014120 ± 0,000067[1]
Kupa galaxiíWBL 25
LGG 17
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 384
Uppsala General CatalogueUGC 686
Principal Galaxies CataloguePGC 3983
Jiná označeníNGC 384, PGC 3983, UGC 686, MCG +05-03-55, GC 207, Arp 331, CGCG 501-084, 2MASX J01072503+3217341 , GALEXASC J010725.06+321733.0 • LDCE 74 NED026
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 384 je eliptická galaxie v souhvězdí Ryb. Její zdánlivá jasnost je 13,0m a úhlová velikost 1,1′ × 0,8′.[2] Je vzdálená 196 milionů světelných let, průměr má 65 000 světelných let. Galaxie je členem skupiny LGG 17, spolu s nejjasnější galaxií skupiny NGC 380 a s PGC 4110. Galaxie je součástí řetězce galaxií zařazeného v Arpově Katalogu pekuliarních galaxií jako Arp 311. Galaxii objevil 4. listopadu 1850 Bindon B. Stoney, asistent Williama Parsonse.[3]


řetěz galaxií Arp 331. (SDSS)
  1. a b c d NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 384 [online]. SEDS.org [cit. 2019-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 384 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 384 [online]. SEDS.org [cit. 2019-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Katalog NGC 384 [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.