Nevcehle
Nevcehle | |
---|---|
Boží muka | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Telč |
Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′33″ s. š., 15°32′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 220 (2024)[1] |
Rozloha | 7,83 km²[2] |
Katastrální území | Nevcehle |
Nadmořská výška | 586 m n. m. |
PSČ | 588 62 |
Počet domů | 89 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nevcehle 54 588 62 Urbanov starosta@nevcehle-obec.cz |
Starosta | Karel Hirš |
Oficiální web: www | |
Nevcehle | |
Další údaje | |
Kód obce | 587583 |
Kód části obce | 104264 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nevcehle (německy Newzechle[4]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 220[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Nebzyhen (1355), Newtyel (1390), Netěhly (1411), Newtiehle (1447), Newczehle (1480, 1678), Newcžehle (1718), Neuczehle (1751), Newzehle (1846), Newzehle a Nevcehle (1872) až k podobě Nevcehle v letech 1881 a 1924). Místní jméno pochází z německého slova Neuziehen a znamenalo místo, kam se někdo nově přistěhoval. Název byl vytvořen jihlavskými horníky ve 13. století, kteří zde zakládali nové štoly a podnikali.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355 (Nebczyhen).[6][7][8][9] V roce 1530 vesnici koupilo město Jihlava.[10]
Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1892. V roce 2012 měl přes 90 členů.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nachází se osm kilometrů jihozápadně od Stonařova, 3,5 kilometru západně od Nepomuk, osm kilometrů severovýchodně od Telče a jedenáct kilometrů jihovýchodně od Třeště. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 586 metrů.[13] Nejvyšší bod, Díly (661 metrů), leží jihovýchodně od obce. Severní částí katastru protéká pavlovský přítok Moravské Dyje, obcí protéká Nevcehelský potok, který se zleva jihozápadně od vsi vlévá do Moravské Dyje a jižní hranice katastru tvoří potok Řečice.[14]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 73 domech 368 obyvatel. 366 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 348 římských katolíků, 2 evangelíci a 18 příslušníků Církve československé husitské.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 335 | 364 | 377 | 360 | 374 | 374 | 368 | 326 | 301 | 282 | 265 | 259 | 248 | 221 | 225 |
Počet domů | 53 | 53 | 55 | 54 | 65 | 68 | 73 | 79 | 74 | 72 | 72 | 79 | 77 | 88 | 89 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Karel Hirš.
Obec je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Starosta |
---|---|---|---|---|
2006–2010 | 196 | 51,53 | 7 | Luboš Pelej |
2010–2014 | 195 | 56,92 | 7 | Luboš Pelej |
2014–2018 | 190 | 54,74 | 7 | Karel Hirš |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.[18]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Sedlejov, HUNSGAS s.r.o. a obchod firmy LAPEK, a.s..[19] Obcí prochází silnice II. třídy č. 403 z Urbanova do Pavlova a komunikace III. třídy č. 4037 do Nepomuk.[20] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dačice, Bítov, Telč, Stará Říše a Zadní Vydří.[21]
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Sídlí zde Mateřská škola Nevcehle, která má kapacitu 25 dětí.[22] Místní děti navštěvují Základní školu Urbanov,[23] která má dvě třídy pro 1.–5. ročník a ve školním roce 2013/2014 ji navštěvovalo 13 žáků.[24] Druhý stupeň absolvují v Telči. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů.[25]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 142.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 64 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-12]. S. 24. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 120, Kniha Erharda z Kunštátu, fol. 4v b [online]. [cit. 2024-08-12]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 142.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, záznam 61. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/2. Jihlavské listy. 21. září 2012, roč. 23, čís. 73, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Nevcehle [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Nevcehle [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Nevcehle [online]. 2019-04-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Nevcehle [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Nevcehle [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Mateřská škola Nevcehle, příspěvková organizace [online]. Česká školní inspekce, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-15.
- ↑ Základní škola Urbanov [online]. Obecní úřad Urbanov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 [online]. ZŠ Urbanov, 2014-08-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-15.
- ↑ SDH Nevcehle [online]. SDH Nevcehle, 2008-05-05 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Nevcehle, s. 130–131.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nevcehle na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Nevcehle v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Nevcehle v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)