Seznam odrůd hrušek

Následující seznam odrůd hrušek zahrnuje především odrůdy a variety hrušně obecné a hrušně plané, které jsou (nebo byly) pěstovány na území České republiky. Seznam není kompletní.

Název	m [g]	Kategorie	Původ	Rok	Galerie	Popis
Abate fetel
Alfa
Alice
Amanliská			Francie			Stará odrůda, středně velké plody.
Amfora
Ananaska courtrayská
Ananaska česká			České země			popsal a pěstoval P. M. Rössler (1754-1829), střední plody, vhodná k sušení a přímé konzumaci^[1]
Anglická bergamotka
Angoulémská		čáslavky				^[1]
Armida
Astra
Avranšská		ruselety	Francie			Středně- až velkoplodá stolní odrůda, jemná až máslovitá dužnina.^[1]
Belle Angevine		vařivky podlouhlé				^[1]
Beta						Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 1995, původně bylo šlechtění zahájeno ve VŠÚO Holovousy, později dokončeno ve šlechtitelské stanici v Těchobuzicích.
Blanka
Bodra						Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 2003, původně bylo šlechtění zahájeno ve VŠÚO Holovousy, později dokončeno v Těchobuzicích.
Bohemica
Bojnická jesenná						Vyšlechtěna na Slovensku v roce 2002, ve Výskumnom ústave ovocných a okrasných drevín v Bojnicích.
Boscova lahvice		lahvice	Belgie		Kategorie „Bosc (pear)“ na Wikimedia Commons	Velkoplodá podzimní odrůda z počátku 19. století. Velmi šťavnatá máslovitá dužina znamenité chuti.^[1]
Clappova			USA	1860		Vyšlechtěna před rokem 1860, semenáč odrůdy Hájenka. Plod střední až velký, šťavnatá, máslovitá, k přímé spotřebě a kompotování.^[1]
Červencová
Decora
Děkanka červencová		polobergamotky				^[1]
Děkanka Robertova						Vyšlechtěna v Francii v roce 1849.
Dicolor
Dielova						Raně zimní, velké baňaté zakulacené plody s tuhou slupkou, která v době zralosti žloutne^[2] Synonymum 'Kočičí hlava'.^[3][1]
Dita
Drouardova						Zimní odrůda, velké nepravidelně zvonovité až baňaté plody, slupka až kožovitá, chuť nasládle navinulá, velmi dobrá.^[2]
Dvorní
Elektra						Vyšlechtěna v Německu v Pilznitz.
Eliška
Erika						Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 2003.
Esperenova bergamotka		bergamotky				^[1]
Esperenova máslovka
Forelle (Pstružka)					Kategorie „Forelle (Pear)“ na Wikimedia Commons
Giffardova
Gracie						Vyšlechtěna v ČR v roce 2004 ve šlechtitelské stanici v Těchobuzicích.
Grosdemange
Hardenpontova						Zimní velkoplodá odrůda baňatého až kdoulovitého tvaru, silná slupka se rzivými velkými lenticelami, dužnina jemná, ve vyšších polohách kaménčitá.^[2]
Hardyho		máslovky	Francie	1820		Velkoplodá podzimní odrůda výborné chuti, synonyma Gellertova máslovka, Hardyho máslovka^[1], rzivá.[2]
Hájenka						rodič Clappovy máslovky
Hýle						Krajová odrůda Bílých Karpat, zraje v září, vhodná k sušení, plody pozvolna přecházejí ve stopku.^[1]
Holenická
Charneuská			Belgie			Stará podzimní odrůda, střední plody. Obvykle zelená slupka, dužnina nažloutlá, jemná a velmi chutná.^[1]
Jačménka			Bílé Karpaty			Synonymum Majdalenka (pravděpodobně odlišná od Magdalenky popsané níže). Odrůda Bílých Karpat používaná na sušení a výrobu hruškovice. Zraje červenec až srpen.^[1]
Jakubka česká		kořenité				^[1]
Jana			Česko	1995		Zimní odrůda. Původ: křížení odrůd Boscova lahvice a Drouardova, registrace odrůdy v roce 1995, velké, vypuklé a baňaté plody, plody nasládlé chuti, výrazně šťavnaté, konzistence měkká, jemná, máslovitá.^[4]
Konference		lahvice	Anglie		Kategorie „Conference (pear)“ na Wikimedia Commons	pochází z 19. století, střední až větší plody, šťavnaté, protáhlé^[1]
Kongresovka		čáslavky				Velké baňaté plody často s červeným líčkem.^[1]
Koporečka		máslovky				Zimní odrůda, střední vejčité plody, dužnina šťavnatá, máslovitá, chuť sladká, muškátovitá.^[1]^[2]
Kozačka štuttgartská
Krvavka velká						Stará skupina dlouhověkých hrušní s načervenalou dužinou, střední sladké plody.
Krassanská		bergamotky				^[1]
Křivice		lahvice				^[1]
Lucasova						Zimní, plod velký hladký, kuželový [3], zelená tečkovaná slupka, chuť sladká, příjemně natrpklá.^[2]
Madame Verté			Belgie			Stará zimní odrůda se středními šťavnatými plody. Slupka drsná, tuhá, rzivá, dužnina žlutobílá až narůžovělá, chuť sladká, kořenitá.^[2]
Magdalenka		polomáslovky	Orleans	1628		synonymum Magdalenka, Citronka, Margaretka, Markytka, Pražka, Ranička, Zelinka, malé až střední plody. Přímý konzum, sušení, destiláty, víno.^[1]
Máslovka římská
Medůvky			Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, velmi chutná, vhodná k sušení.^[1]
Merodova			Belgie			Stará odrůda se středními plody, synonymum Filipka. Bílá hrubší dužina, šťavnatá.^[1]
Muškatelka letní		muškatelky	České země			menší až střední plody, šťavnaté, navinule sladké, kořenité, strom odolný
Muškatelka šedá		muškatelky				^[1]
Muškatelka turecká		muškatelky				^[1]
Nagevicova		dobré hrušky	Evropa			Francouzská či Italská drobnoplodá aromatická odrůda známá již v 16. století, vhodná i do vyšších poloh, synonyma: Piksla, Piksálka, Blanketka^[1]
Naši	122		Čína		Kategorie „Pyrus pyrifolia“ na Wikimedia Commons	více v samostatném článku
Normandská		mestnice kulaté				^[1]
Oharkula			Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, svislé pruhování, zraje v srpnu, výroba kompotů, sušení.^[1]
Olivier de Serres		bergamotky				^[1]
Packhamova					Kategorie „Packham's Triumph“ na Wikimedia Commons	Zimní odrůda, skladovatelná do konce ledna, slupka žlutozelená, šťavnatá bílá dužina, navinule sladká, aromatická.
Pařížanka						Zimní odrůda, slupka zelená a tuhá až kožovitá, šťavnatá nažloutá dužina sladké chuti.^[2]
Pastornice		zelené dlouhé	Francie	1760		Zimní odrůda, střední až velké plody, vhodná k uložení. Dužnina nažloutlá, hutná sladce navinulé chuti.^[1]^[2]
Předobrá
Psíkova			Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, výroba moštů a křížal.^[1]
Polnička					Kategorie „Pyrus pyraster“ na Wikimedia Commons	hrušeň planá, původní na českém území
Pouiteaova		zelené dlouhé				^[1]
Praskula			Bílé Karpaty			Synonymum Vinohradská, Dule, střední plody, výroba povidel a destilátů. Krajová odrůda Bílých Karpat.
President mas		zelené dlouhé				^[1]
Radana
Salisburyova		lahvice				Plodem podobná Boscově lahvici, ale méně se u stopky zužuje. Jemná dužnina se sladce kořenitou chutí. Podzimní odrůda.^[1]
Solanka						Střední protáhlé plody zúžené ke stopce.^[1]
Solnohradka		kořenité				Synonyma: Salcburka, Cibulka, Fíkovka, Červinka. Malý plod, nelze skladova, k přímé konzumaci, sušení, povidla.^[1]
Sterkmanova		polomáslovky	Belgie	1820		Středněplodá zimní odrůda, slupka zelená, později žlutá s hustým tečkováním, nažloutlá lehce zrnitá dužina.^[1]^[2]
Sůkeničky			Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje srpen-září, k přímé konzumaci.^[1]
Šídlenka			Morava			Stará odrůda, snad z Moravy, synonyma: Šidla, Štigelmarka, Ovesnička, menší až střední plody k přímé konzumaci, kompotování a sušení^[1]
Špinka	80		Francie			Synonyma: Šedá letní, Šedaně, Smolnice, Smolivka, Šedivka, Máslovka šedá letní, Cikánka, Koženka, Václavka, Škaredka.^[5] Malý až střední plod vhodný k sušení, zavařování, na povidla, výrobu vína a destilátů. Skladovatelný dva týdny.^[1]
Theilerova		mestnice podlouhlé				^[1]
Thirriotova			Francie	1858		středně velké plody
Vinohradská			Bílé Karpaty			synonymum Praskule, střední plody, výroba povidel a destilátů
Williamsova		čáslavky	Anglie		Kategorie „Williams (pear)“ na Wikimedia Commons	Velmi stará velkoplodá letní odrůda vhodná k přímé konzumaci, kompotování a pálení, synonymum Barlettova.^[1]
Windsorská		dobré hrušky				^[1]
Zelinka chlumecká

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní I. - Letní a podzimní odrůdy - Krajové odrůdy Bílých Karpat [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007 [cit. 2012-06-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní II. - Zimní odrůdy [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007 [cit. 2012-06-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ KOCH, Václav. Hrušky. 1. vyd. Svazek 15.. Praha: Academia, 1967. 379 s. (Ovocnická edice).
↑ KOŽEŠNÍK, Lukáš. Popisy odrůd - Hrušně. www.sempra.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online.
↑ KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Hrušky [online]. květena ČR [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.

Související články

Seznam odrůd jablek

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam odrůd hrušek na Wikimedia Commons
PEŠEK, Radim. Staré odrůdy - Hrušně [online]. Ovocná školka Bojkovice [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02.
Staré odrůdy hrušek, mapování 2008, Boreč.[4]

[spm1-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní I. - Letní a podzimní odrůdy - Krajové odrůdy Bílých Karpat [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007 [cit. 2012-06-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[spm2-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní II. - Zimní odrůdy [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007 [cit. 2012-06-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[3] KOCH, Václav. Hrušky. 1. vyd. Svazek 15.. Praha: Academia, 1967. 379 s. (Ovocnická edice).

[4] KOŽEŠNÍK, Lukáš. Popisy odrůd - Hrušně. www.sempra.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online.

[kvetena-5] KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Hrušky [online]. květena ČR [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]