Přeskočit na obsah

Pozitron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pozitron (e+)
Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře.
Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře.
Obecné vlastnosti
KlasifikaceElementární částice
Fermiony
Leptony
Generaceprvní
Antičásticeelektron
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost0,510 998 910(13) MeV/c2
9,109 382 15(45)×10−31 kg
Elektrický náboj+1 e
1,602 176 487(40)×10−19 C
Spin12
Interakceelektromagnetická síla, slabá interakce
Historie
PředpověďPaul Dirac (1928)
ObjevCarl David Anderson (1932)

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částiceantičástice elektronu.

Základní vlastnosti pozitronů

[editovat | editovat zdroj]

Historie objevu

[editovat | editovat zdroj]

Existenci pozitronu poprvé předpověděl v roce 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se neujalo. K pozorování využil kosmické záření, dopadající do mlžné komory. Stopu pozitronu objevil na jednom ze 13000 snímků, které při pozorování zhotovil.

Pozitron byl patrně pozorován už dříve F. Joliot-Curiem, který jej ale na snímcích chybně vyhodnotil jako elektron, letící nezvyklým směrem (pozitrony v jeho aparatuře opsaly uzavřený kruh, takže z fotografií usoudil, že letí opačným směrem, což by odpovídalo elektronům)[2].

Vznik a výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Pozitrony se běžně v pozemské přírodě nevyskytují, přestože vznikají při řadě procesů, krátce (za cca 10−10 až 10−7 s) po svém vzniku zaniknou při anihilaci s elektrony běžné hmoty. Pozitrony vznikají při β+ radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotony γ s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron. Pozitrony jsou také složkou kosmického záření, vznikají při rozpadech mionů a pionů, vzniklých při interakcích jiných částic s atmosférou Země.

Pozitron v beletrii

[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější užití pozitronu v beletrii je pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Dat (jeho „bratr“ Lore a další podobní androidi soongovského typu) pozitronický mozek.

  1. NAKAMURA, K., et al. (Particle Data Group). Review of Particle Physics. J. Phys. G. 2010, svazek 37, čís. 075021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. (anglicky)  Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine.
  2. František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]