Pirahã
Pirahã (xapaitíiso) | |
---|---|
Rozšíření | etnikum Pirahã |
Počet mluvčích | 250 – 380 |
Klasifikace | |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | myp |
Ethnologue | myp |
Wikipedie | |
není | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pirahã (také pirahá, pirahán, pirarrã; v jazyce samotném xapaitíiso) je jazyk, kterým mluví amazonské lovecko-sběračské etnikum Pirahã, žijící v okolí brazilské řeky Maici.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jde o izolovaný jazyk, nepodařilo se prokázat žádné spojení s jiným živým jazykem (řadí se do skupiny muranských jazyků, všechny ostatní jazyky z této skupiny ale již zanikly). Jazyk pirahã má zhruba 250 – 380 mluvčích, nicméně není v nebezpečí zániku, protože většina mluvčích neovládá žádný jiný jazyk.
S pirahã jako s příkladem často operuje Sapir-Whorfova hypotéza (= vnímání světa je ovlivněno používaným jazykem). Ač je většina zjištění kontroverzní, protože pirahã je krajně obtížné popsat v termínech evropské lingvistiky, stal se jazyk pirahã předmětem mnoha studií, mezi lingvisty se jím intenzivně zabývá např. Daniel Everett.
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Pirahã má extrémně chudou zásobu hlásek, uvádí se, že obsahuje deset až třináct fonémů (údaj se liší podle jednotlivých studií; např. 3 vokály a 7 konsonantů[2]).
Jako jeden z mála jazyků vůbec neobsahuje nazály, obsahuje ale i velmi vzácné hlásky [ɺ͡ɺ̼] a [t͡ʙ̥] a rozlišuje tóny. Výslovnost obvyklá mezi muži se liší od výslovnosti žen. Dle některých výzkumů v jazyce hraje významotvornou roli i hudební stránka, matky údajně svým dětem neustále zpívají.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Jde o aglutinační jazyk, má velmi bohatou konjugaci. U sloves se rozlišuje celá řada vidů, přechodnost, zřejmost, telicita (zda bylo cíle děje dosaženo nebo nikoli) atd. Všechna osobní zájmena jsou podle všeho převzata z jazyka nheengatu (ze skupiny tupí-guaraní), neexistují žádné zprávy o tom, že by předtím v jazyce pirahã nějaká osobní zájmena byla.
Jazyk nemá žádná slova označující barvy (rozlišuje se pouze světlá a tmavá nebo se barva objektu přirovná k něčemu, co danou barvu má).[1] Pro slova "matka" a "otec" se používá jen jediné slovo, baíxi, pro sourozence ani jiné příbuzné neexistuje žádný výraz. Pirahã také nemá žádné výrazy pro číslovky, ani jasné rozlišení mezi množným a jednotným číslem, rozlišuje se pouze "větší množství" (hói) a "menší množství" (hoí), ale žádná absolutní čísla.[1][3] Neexistují ani výrazy pro čas (např. pro minulost[4]).
Generativní gramatika
[editovat | editovat zdroj]Dle profesora Daniela Everetta má také pirahã mimořádně omezené syntaktické možnosti (např. souvětí)[5], neumožňuje vůbec tvorbu vedlejších vět[6], což dle zastánců Sapir-Whorfovy hypotézy vyvrací jednu ze základních premis dnes nejuznávanější lingvistické teorie, tj. Chomskyho generativní gramatiky.
Sapir-Whorfova hypotéza je podle Everetta dokázána v tom smyslu, že je kvůli absenci číslovek nesmírně obtížné naučit členy kmene Pirahã počítat v indoevropském slova smyslu. Většina členů kmene Pirahã sice rozumí portugalsky, ale vyjadřuje se v portugalštině jen velmi obtížně, vyjadřují se dle Everetta jen pidginovou směsicí základní portugalské slovní zásoby a gramatiky své mateřštiny.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c DOUBRAVA, Lukáš. Jazyk z jiného světa. Učitelské noviny. 2016, roč. 119, čís. 22/2016, s. 14–16. ISSN 0139-5718.
- ↑ OE1.ORF.AT. Das glücklichste Volk. oe1.orf.at. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (německy)
- ↑ DE SWAAF, Kurt. Glücklich ganz ohne Zahlen. derStandard.at. Dostupné online [cit. 2017-06-16].
- ↑ LINGUISTIK: Leben ohne Zahl und Zeit - DER SPIEGEL 17/2006. www.spiegel.de [online]. [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ POKORNÝ, Jan. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 347 s. Dostupné online. ISBN 9788024728438.
- ↑ Pirahã-Indianer: "Schlaf nicht, hier gibt es Schlangen!". tagesspiegel.de. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (německy)