Pjana
Souřadnice: 55°4′31″ s. š., 45°49′58″ v. d.
| Pjana | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 436 km |
| Plocha povodí | 8 060 km² |
| Průměrný průtok | 25 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| 55°4′31″ s. š., 45°49′58″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Sury 55°39′54″ s. š., 45°55′7″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Mordvinsko, Nižněnovgorodská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| bezodtoká oblast, Kaspické moře, Volha, Sura | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjana (rusky Пьяна) je řeka v Mordvinské republice a v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Je dlouhá 436 km.[1] Plocha povodí měří 8 060 km².[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Tok řeky se vyznačuje mimořádnou členitostí. Podél břehů se často vyskytují krasové jeskyně a závaly na povrchu. Ústí zleva do Sury (povodí Volhy) na 116 říčním kilometru.[1]
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou především sněhové srážky. Průměrný průtok vody činí 25 m³/s, maximální 1500 m³/s a minimální 10 až 12 m³/s. Zamrzá v listopadu a rozmrzá v dubnu.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je možná na dolním toku. Na řece leží město Sergač.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Registr vodních toků Ruské federace – Pjana [online]. [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Пьяна“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjana na Wikimedia Commons
