Přeskočit na obsah

Vasyl Stefanyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasyl Stefanyk
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1908 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíUkraj. radikální str.
Narození2. květnajul. 14. květnagreg. 1871
Rusiv
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. prosince 1936 (ve věku 65 let)
Rusiv
PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtízápal plic
Alma materJagellonská univerzita (nedokonč.)
CommonsVasyl Stefanyk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasyl Semenovyč Stefanyk (ukrajinskou cyrilicí Василь Семенович Стефаник; 2. květnajul. 14. květnagreg. 1871 Rusiv u Sňatyna, Halič — 7. prosince 1936 tamtéž[1]) byl ukrajinský spisovatel a rakouský spisovatel a politik ukrajinské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině bohatého rolníka. Od gymnaziálních studií v Kolomyji a Drohobyči se zapojoval do hnutí radikálního ukrajinského studentstva a polské sociální demokracie. V letech 1892–1898 studoval medicínu na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studia ale pro nezájem o obor nedokončil a v roce 1900 univerzitu opustil. Poté se věnoval literární a politické práci. Spolu s Les Martovyčem a Marko Čeremšynou založili tzv. „Pokutskou trojici“ (název podle kraje Pokutí, východní Halič). Všichni tři byli žáky Ivana Jakovyče Franka. Úzce spolupracovali se skupinou polských spisovatelů „Mladé Polsko“ (Młoda Polska). V roce 1897 publikoval první díla v novinách Pracja a v roce 1899 první sbírku skic nazvanou Syňa knyžečka, pak v letech 1900–1905 mu vyšly další tři sbírky.[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky jako člen Ukrajinské radikální strany. V doplňovací volbách do Říšské rady roku 1908, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Halič 58. Nahradil poslance Ksenofonta Ochrymovyče, jenž rezignoval.[2] Byl členem poslaneckého Rusínského klubu. Mandát obhájil za týž obvod i v řádných volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení. V parlamentu setrval do zániku monarchie v roce 1918.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako spisovatel.[4]

V poválečné, dočasně existující Západoukrajinské republice byl místopředsedou Ukrajinské národní rady.[1]

V období svého působení v Říšské radě se literárně odmlčel. Od roku 1916 až do smrti se opět věnoval převážně literatuře. V roce 1926 vydal sbírku Zemlja, která se řadí k nejvýznamnějším dílům ukrajinské moderny. Jazykově používal vrstvy spisovné řeči i dialektů.[1]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Těžištěm Stefanykova díla jsou mistrovské povídky a novely, které jakoby nezúčastněně popisují hrůzný život na haličském venkově se všemi osobními a rodinnými tragédiemi, bídou, alkoholismem, pogromy a emigrací za oceán.

  • Syňa knyžečka 1899 (Modrý průkaz)
  • Kaminnyj chrest (Камінний хрест) 1900 (Kamenný kříž)
  • Doroha 1901 (Cesta)
  • Moje slovo 1905
  • Zemlja 1926 (Země)

česky vyšlo

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Stefanyk, Vasyľ (1871–1936), Schriftsteller und Politiker, s. 135. (německy) 
  2. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=315&size=45
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=432&size=45

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vasyl_Stefanyk&oldid=23696888“