Vincenc František Kostelecký
| Dr. Vincenc František Kostelecký | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1868 | |
| Rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity | |
| Ve funkci: 1851 – 1852 | |
| Předchůdce | Matyáš Popel |
| Nástupce | Jiří Norbert Schnabel |
| Ve funkci: 1867 – 1868 | |
| Předchůdce | Josef Halla |
| Nástupce | Johann Friedrich Schulte |
| Narození | 13. ledna 1801 Komárov  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 19. srpna 1887 (ve věku 86 let) Dejvice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′8″ v. d.) |
| Sídlo | Česko |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univerzita |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vincenc František Kostelecký, též Čeněk František Kostelecký, německy Vincenz Franz Kostelecky (13. března 1801 Komárov[1] – 19. srpna 1887 Dejvice[2][3])[4][5][6], byl rakouský lékař, botanik, vysokoškolský pedagog a politik z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu; rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z měšťanské rodiny. Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1824 získal titul doktora medicíny. Pracoval pak jako asistent u profesora Josefa Bohumíra Mikana. Během epidemie cholery v roce 1830 léčil chudé. Od roku 1831 byl suplentem a od roku 1835 řádným profesorem medicínsko-farmaceutické botaniky na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1836 byl členem Vlastenecko-hospodářské společnosti a od roku 1862 spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. V letech 1851–1852 a 1867–1868 zastával funkci rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity. Specializoval se na farmakologii a botaniku. Publikoval četné odborné studie. Mezi jeho hlavní díla patří Clavis analytika in Floram Bohemiae phanerogamicam (1825) a rozsáhlý soubor Allgemeine medicinische pharmaceutische Flora (1831–1836). Jmenuje se po něm Thymus pannonicus Kosteleckyanus. Řídil botanickou zahradu na Smíchově. Byl bezdětný. V roce 1872 odešel do penze.[5][4][3] U příležitosti odchodu na penzi mu byl udělen Řád Františka Josefa. Pro pražskou univerzitu zpracoval rozsáhlý herbář, který byl ovšem v 60. letech 19. století zčásti zničen při požáru zahradního domu v botanické zahradě.[6]
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V letech 1867–1868 usedl na Český zemský sněm, kde působil jako virilista (tedy poslanec z titulu své funkce rektora pražské univerzity).[7]
Zemřel v srpnu 1887 ve své vile Strakovka v Dejvicích u Prahy, kde trávil penzi. Do poslední doby se zajímal o botaniku.[3][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jiljí, Brno-Komárov
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Matěje v pražské Šárce
- ↑ a b c Úmrtí. Vesmír. Září 1887, roč. 16, čís. 22, s. 263. Dostupné online.
- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 153.
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kostelecky, Vincenz Franz (1801–1887), Botaniker, s. 154. (německy)
- ↑ a b c Sterbefall. Prager Abendblatt. Srpen 1887, čís. 188, s. 3. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc František Kostelecký
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Pedagogové na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
- Čeští lékaři
- Rakouští lékaři
- Čeští botanici
- Rakouští botanici
- Farmakologové
- Poslanci českého zemského sněmu
- Rektoři Univerzity Karlovy
- Narození v Komárově (Brno)
- Narození v roce 1801
- Narození 13. března
- Úmrtí v roce 1887
- Úmrtí 18. srpna
- Nositelé Řádu Františka Josefa
- Úmrtí v Dejvicích
- Pohřbení na Břevnovském hřbitově