Zum Inhalt springen

abdikace

Aus Wiktionary, dem freien Wörterbuch
Singular Plural
Nominativ abdikace abdikace
Genitiv abdikace abdikací
Dativ abdikaci abdikacím
Akkusativ abdikaci abdikace
Vokativ abdikace abdikace
Lokativ abdikaci abdikacích
Instrumental abdikací abdikacemi

Worttrennung:

ab·di·ka·ce

Aussprache:

IPA: [ˈabdɪkat͡sɛ]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Politik: Abdikation, Abdankung, Rücktritt, Amtsniederlegung

Herkunft:

Entlehnung aus dem lateinischen abdicatio → la[1]

Sinnverwandte Wörter:

[1] demise

Beispiele:

[1] Napoleon byl po porážce u Waterloo donucen k druhé abdikaci.
Nach der Niederlage bei Waterloo war Napoleon zur zweiten Abdikation gezwungen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] abdikace hlavy státu, abdikace prezidenta

Wortbildungen:

[1] abdikační, abdikovat

Übersetzungen

[Bearbeiten]
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „abdikace
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „abdikace
[1] seznam - slovník: „abdikace
[1] centrum - slovník: „abdikace
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalabdikace
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „abdikace
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „abdikace
[1] Jiří Kraus et al.: Nový akademický slovník cizích slov. A–Ž. 1. Auflage. Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1351-4 (Nachdruck), Seite 15.

Quellen:

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. 1. Auflage. Leda, Voznice 2001, ISBN 80-8592785-3, Seite 43.