Diskusia s užívateľom:Pato Yapuq

Ahoj Pato Yapuq. Vítame Vás v slovenskom Wikislovníku! / Welcome to the Slovak Wiktionary!

Wikislovník je projekt, ktorý je založený na spolupráci a spoločnom udržiavaní, a ktorý si kladie za cieľ poskytovať voľne prístupný slovník v každom jazyku s definíciami, etymológiou a výslovnosťou. Wikislovník je bratanec obsahovo otvorenej encyklopédie Wikipédia. Svoje názory, nápady, pripomienky alebo čokoľvek iné, dôležité pre všetkých redaktorov, môžete prezentovať v Kaviarni. Pri tvorbe hesiel Vám pomôže návod Ako vytvoriť novú stránku a Ako upravovať stránku. Podrobnejšie informácie nájdete vo formáte hesla.

Na diskusných stránkach sa vždy podpisujte. Stačí napísať štyri vlnovky ~~~~, alebo ich vložiť kliknutím na ikonu podpisu v lište nad editačným oknom. Naopak heslá sa nepodpisujú.

Tak ešte raz vitajte a ďakujeme za Vaše príspevky. Dúfame, že sa tu uvidíme často.

---

If you have questions, comments, or something is not clear to you, or if you would like to know something about the Slovak Wiktionary, look at the Slovak Wikiembassy, where someone might even help you in your language.

Albánština

Jména můžu zkontrolovat. Šablony by samozřejmě vytvořit šly, ale je otázka, zda se to vyplatí. Je to jen deset vypisovaných tvarů a některé jsou stejné, přičemž by se musely vytvořit nejméně dvě šablony pro každý rod singuláru + zvlášť nejméně jedna pro vkládané -j- v ženském rodě + násobeno variantami plurálu. Problém je, že skloňování je dost nepravidelné, proto se ve slovnících uvádějí hned čtyři tvary, ze kterých se pak tvoří tvary ostatní. U „karrige“ mám ve slovníku (Albánsko-český, autoři Hana Tomková a Virgjil Monari) uveden určitý tvar singuláru „karrigia“ a albánský pravopis obecně je právě historicky přizpůsoben výslovnosti (navíc albánština jsou prakticky dva velké dialekty, gegský a toskický). Co se sloves týče, na en wiktu mají v méně rozšířených jazycích hodně chyb obecně, nejen v albánštině. Hodně z nich je způsobeno (a špatně se tím tedy opravují) nepřizpůsobením ohýbacích šablon nepravidelnostem a okrajovým pravidelnostem, takže opisovat by šlo, ale nutně s chybama a zatím bych je nevychytal (mám Mluvnici albánštiny od Lucie Gramelové, ale zatím jsem se nedokopal ty slovesa pořádně nastudovat a také překlad názvů tvarů do slovenštiny bude asi problém). Zdenekk2 (diskusia) 19:36, 10. september 2024 (UTC)

Mno... ty šablony pro jména si představuju tak, že by se tam dal tvar sg. a tvar pl... a koncovky by to pak doplnilo nějak automaticky... jen vybrat vzor, tj. by tam byly tři věci... ale nevím, jak s tou židlí, ale to by snad taky šlo pořešit... buď jiný vzor, nebo to dát natvrdo... (jak to je teď)... myslím, že ten urč. tvar je celkem jasný, takže asi netřeba řešit... ale třeba jsem jen nenarazil na výjimky... U těch sloves nevím, podle mě je lepší něco než nic... Lucie v té gramtice, aspoň co mám, tam není skoro nic... chtělo by to lepší gramatiku... ona asi víc řešila neligvistické věci, tu lingv. část asi poněkud odrbala...

Překlad názvů bysme asi pořešili, resp. z češtiny.. ale jsou to prostě "cizí" slova pro lidi, co to neznají... Hodily by se stránky o morfologii obecně... tam by se to dalo i vysvětlit, co ty termíny znamenají, jak se to používá... mně to je celkem jasné, znám to z románských jazyků...

Ty určitě umíš albánsky víc než já... Můžu dodat pár jmen, co chybí, já si je hledal podle užitečnosti... Ale moc nevím s wikislovníkem, odkazy, překlady apod... Můžu teda něco dodat, kde si věřím, ale někdo by mohl kouknout, třeba se slovenštinou...

A P.S., soukromě, jestli se učíš alblánsky a baví tě to, tak můžeme se učit nějak spolu... aspoň já potřebuju motivaci, jinak to zahodím zase, jako spoustu jiných jazyků... Jsem lingvista, tak mě nic moc nepřekvapí, ale samozřejmě ty tvary a slova si neodvodím, když neznám... —Pato Yapuq (diskusia) 20:42, 10. september 2024 (UTC)

Přidal jsem heslo djalë (ty mám rád :))... tak snad ok... mám se v tom vrtat? přidávat, co mám? —Pato Yapuq (diskusia) 20:58, 10. september 2024 (UTC)

Klidně přidávej. Na šablony se můžu o víkendu podívat a vytvořit alespoň ty základní. Nepravidelnosti by šly řešit přidáváním konkrétní hodnoty konkrétnímu parametru při tvorbě hesla (jako např. u této šablony). Výjimek má albánština obecně hodně, já jsem na ně narazil, proto se mi zatím kvůli původně plánovanému počtu několika desítek vytvářených hesel nechtělo šablony vzorů vytvářet. U sloves bych pro vytvoření základní šablony mohl použít tento vzor konjugátoru, což by bylo jednodušší a méně složité než šablona na en wiktu (ale nejdřív se v tom časování musím dostatečně zorientovat, např. zjistit, které části šablony budou muset být skrývatelné). Lucie tam toho má dost, jen se v tom jejím systému vyznat. Názvy tvarů bych chtěl právě co nejsrozumitelnější, tedy např. ne „indikatív“, ale „oznamovací spôsob“ apod.

A P.S.: U jazyků, které v praxi nijak nevyužiju se naučím jen to, co potřebuju k vytváření zdejších hesel. Baví mě spíš teoreticky srovnávat mluvnice a výrazy různých jazyků (takže jsem např. vytvořil hodně číslovek:)). Zdenekk2 (diskusia) 23:04, 10. september 2024 (UTC)

No super :) Zkusím vymyslet nějaké shrnutí těch vzorů... Množné číslo má hodně koncovek i jiných tvarů, takže to má smysl tam zahrnout, ostatní mi přijde, že většinou je stejné, podle rodu, koncové hlásky a pozice přízvuku, možná až na nějaká úplně nepravidelná slova, ale nevím, jestli jsou, plus ještě ten jiný pravopis u karrige. Doplnil jsem albánčinu u bir... a nejaké zkratky... Btw., na en wikt mají v kategorii šablon albánského skloňování jmen třináct vzorů, z toho by šlo asi taky nějak vyjít, i když bych to asi udělal nějak přehledněji a podobně, jak jsi posílal odkaz na vzor pán... plurál by se dal vypsat celý, a k tomu buď udělat kopii pro ty tři koncovky def. tvaru plurálu (-t, -të, -it) (snad jsou jen tři), nebo to nějak pořešit v rámci stejného vzoru... Sice je to jen deset tvarů, ale vypisovat je vždycky celé mi přijde zbytečná práce, pokud to jde zjednodušit... Btw., vypadá to, že v dat/abl fem. pl. má být koncovka -vet (a volitelně/dialektálně i u maskulin), viz nějaká poznámka na en:wikt (už nevím kde) a na de:wikt... A u té koncovky plurálu -zër, abl. pl. neurč. je asi -ish (možná to má Lenka, na en je to taky, na de je jen -sh)... viz vëlla (a ak. def. je asi -në) vs. na en:wikt vëlla a na de:wikt vëlla...

Když jsi zmínil číslovky, tak tam nejsou kečuánské, už jsem nějaké přidal... Co budu editovat, můžu přidávat i překlady, ale nevím, jestli to má smysl, dokud nebudou šablony na flexi... Navíc jsou poněkud problémy s tím, co to je kečuánčina, je to spíš makrojazyk nebo jazyková rodina, takže má smysl rozlišovat mezi jednotlivými jazyky/dialekty/variantami... Já bych tam dal jen tu jižní, i ta má podvarianty... Ale jak tam přidáme ekvádorské a tu spoustu středoperuánských a amazonských variant, tak by to už bylo jako dělat slovník pro západní slovanštinu...

V tom konjugátoru mi přijde, že je tam jen pár sloves, samé nepravidelné, třeba tam nejsou ani slovesa typu kuptoj, shkruaj... Určitá skupina sloves má změny a-e-i, ale třeba flas taky mění koncovou souhlásku, do toho jiné nepravidelnosti... Z toho bych měl strach... ale možná by šlo začít aspoň přítomným časem apod., časem doplnit...

K těm názvům termínů: on je trochu problém s tím, že ty slovanské názvy jsou mnohem delší... ale šlo by to vyřešit tak, že by se tam dala poznámka, která se zobrazí při najetí myši (něco takového mám na cs wikiknihy Kečuánština)... Jako je to jedno, ale u sloves dlouhé názvy můžou rozhodit tabulku, resp. by mohla být moc široká, ale nevím, by se muselo vyzkoušet...

Tady ti můžu dát nějaké názvy, jak se třeba používají pro románské jazyky apod. v češtině: infinitiv / neurčitý způsob, příčestí, oznamovací způsob, spojovací způsob, podmiňovací způsob, přací způsob, admirativ (koukal jsem do obecné jazykovědné knížky, tam pro to nemají název, dalo by se vymyslet něco jako překvapovací způsob, ale nevím...), časy budoucí, přítomný, dokonavý (perf. - přítomný, budoucí, minulý, předminulý), nedokonavý (imperf.), aorist nevím, ale šlo by asi min. čas prostý nebo neurčitý... rod činný, rod trpný... a pak ještě máme mediopasivní slovesa, tam nevím, jestli je vhodné jim říkat zvratná, když takový význam nemají, nebo trpný rod.. např. quhem je zvratné, ale stejnou flexi mají i slovesa, která nejsou zvratná (Lenka má myslím nějaké příklady... napadá mě řecké ερχόμαι "přijít", což není zvratné ani trpné... (píšou: řecké mediopasivum, resp. médium (řídce též rod střední))...)... možná by šlo zvratné sloveso / trpný rod, ale to mi přijde krkolomné... říká se střední rod, ale to taky nikdo moc nezná... nebo možná jako kalk toho mediopasivum: střední / trpný rod (a nemluvit o zvratnosti)... pak přechodník (gerundium)... snad jsem vypasal vše o slovesech... viz též shkruaj, tam taky mají někde tu poznámku, ty podtečkované výrazy... akorát nevím, proč "aorist II" mají jako "past perfect", možná by bylo lepší tomu říkat minulý dokonavý čas II (podle toho, jaký to má výzam/funkci... formálně je to s pomocným slovesem kam v aoristu, místo imperfekta u toho normálního minulého dokonavého (pata - kisha))... ta slova na -oj by měla být úplně pravidelná, tak bych asi začal tím... a pak přemýšlet nad dalšími vzory...

Mně taky baví srovnávat jazyky, vrtat se v jejich gramatikách... ale pokud nemám motivaci se to naučit víc, tak si jen přečtu gramatiku a přeložím trochu písničku, nebo se naučím základní slova a morfologii, ale pak to zas leží, dokud se motivace nevrátí... Teď jsem rozjetej z dovolené z Albánie, tak bych mohl udělat něco pro albánštinu, než mě to zas přejde :)

Promiň, jsem se nějak rozepsal :) asi mě to baví víc než práce do práce :D :D

—Pato Yapuq (diskusia) 13:46, 11. september 2024 (UTC)

Tak jsem začal dělat vzory podle svého systému. Zatím převážně singuláry, pak by se doplnily i varianty plurálu se stejným singulárem. V dat/abl fem. pl. je u Gramelový i ve slovníku jen -ve (i když se Gramelová někde zmiňovala i o -vet, takže asi varianty těch dvou dialektů). -ish se někde uvádí pro lepší výslovnost, ale nikde jsem nedohledal přesnější definici podle čeho. „vëlla“ mají na en špatně (btw. to už jsou v albánštině lepší i slovinci), já mám ve slovníku to, co Němci.

Makrojazyk je třeba i romština. Obecně by tu mělo být, co má ISO kód, zbytek by měly být dialekty. Btw.: Šuarčina dle JUĽŠ je kečuánčina.

Ten konjugátor má jen pár tvarů, protože vynechal složené tvary. To by mohlo stačit (začít jen přítomným časem by znamenalo, že ostatní tvary u sloves časem nikdo nedoplní). Složené názvy termínů se dají napsat pod sebe. České názvy znám, v nejhorším se tam nechají latinské názvy. Těch nepravidelných sloves mám ve slovníku v příloze mraky. Zdenekk2 (diskusia) 21:05, 13. september 2024 (UTC)

Super :) Nasdílíš, co kde děláš? Že bych třeba měl nějaké nápady nebo komentáře... Já bych asi udělal pár vzorů podle rodu a typů v sg., plurál dal všude natvrdo, pak příp. pořešit, jestli udělat další vzory podle plurálu (ale tam mi přijde, že je relevantní, jestli poslední slabika je přízvučná, na co končí a tak, tak by to asi šlo pořešit nějak dynamicky)... Určitě ti nechci rozkopávat tvůj systém, jen jsem nad tím přemýšlel, tak třeba mě napadlo něco, co tebe ne... To ohledně -vet nevím, ani u toho -zër s /i/ před -sh.. .asi bych to nechal jednoduché, když nemáme jistotu, že to tak má být ve standardní albánštině...

U těch sloves, ty složené tvary by měly být úplně jasné, bez nepravidelností.. Tak je asi jde vynechat, nebo třeba udělat nějakou stránku o konjugaci, jako je jinde třeba na en:wikt...

Já mezitím našel tohle.. je to dost abstraktní, ještě jsem se tím neprokousal... ale rozhodně zajímavé, aspoň co do typů možností...

Šuarština je teda pěkná blbost, ale to asi víš :D

Ty různé keč. jazyky mají svůj třípísmenný kód... Ale cs i sk wiki považují keč. za jeden jazyk... lepší to mají na en wiki, kde mají Quechuan languages... Tak nevím, jak k tomu přistoupit ve slovníku... Buď budeme mít vše, ale specifikovat, který jazyk, nebo mít jen jižní kečuánštinu (tam jsou rozdíly srovnatelné s češtinou a slovenštinou)... Viz u toho huk... Hned číslovka 2 je problém: iskay na jihu (Q II C), ishkay na severu (Q II B), a psáno ishkay jinde (Q II A, Q-I), ale se spoustou výslovností... A pak číslovka 4, na jihu tawa, na severu a v centrálním Peru chusku/chushku... atd. ... Měli bysme asi začít tím, že kečuánština je víc jazyků, a dokud se to nějak na cs/sk wiki nepořeší, tak považovat kečuánštinu jen za jižní kečuánštinu, příp. dle kontextu všechny varianty (ale ne na wikislovníku, tam je to strašně nepraktické)...

Romštinu mi ani nepřipomínej, jsou třeba číslovky? Ty bych mohl dodat... ale neznám ty varianty, dal bych jen to, co vím (prakticky slovenská romština, jako od Hübschmannové)...

Btw., jestli ti nepřidělávám práci a jsem nějak užitečný, tak klidně můžeme nějaké detaily řešit i přes WA nebo TG... protože jinak se tu strašně rozepíšu :D

–Pato Yapuq (diskusia) 22:20, 13. september 2024 (UTC)

Udělal jsem nějakou nápovědu. Ty vzory vytvářím tak, že zkopíruju nejpodobnější šablonu a upravím/doplním, co je třeba (vzor vajzë jsem dělal podle vzoru hlupák z češtiny, ale podle starší revize, kde ještě byly vnitřní odkazy, další vzory už podle vzoru vajzë). Klidně nějaké vzory vytvoř (plurál je asi podle konce kmene souhláska/samohláska).

Na slovesa se podívám, ale asi to nebude hned.

S kečuánštinou souhlasím. Romština tady i na cs (tam jsem ji taky většinově vytvářel) je vlastně ta slovenská romština (ještě přesněji asi východoslovenská, ale to už je dialekt), k jiné romštině jsem nic moc nenašel (snad kromě sinti). Navíc se v každé zemi píše místním písmem (latinka, cyrilice, arabské písmo, řecké písmo etc.), protože původně to je neliterární jazyk. Romské číslovky tu jsou.

Práci nepřiděláváš, užitečný můžeš být, když budeš něco tvořit nebo přidávat. Na sociální sítě moc nelezu, tam bych zabil strašně času. Zdenekk2 (diskusia) 14:37, 14. september 2024 (UTC)

Ahoj, ohledně albánštiny, něco jsem prolezl a sepsal, je to na jiné stránce. Mám pocit, že to jde nějak zjednodušit, než vypisovat kde co, a když to nesedí, tak vypisovat všechny tvary... Až to uvidíš, tak to asi bude na delší diskuzi, proto jsem to jednak dal jinam, jednak jsem navrhoval jiný kanál na diskuzi, i když tohle asi by bylo spíš na call (jinak chápu, že na soc. sítě nemáš čas, já taky ne, ale někdy je to tak rychlejší... a úplně off-topic, když tě takhle zajímá taková spousta jazyků, tak by mi nevadilo pokecat víc... ale třeba se uvidíme na wikikonferenci...). Nechci ti rozkopat tvůj nápad a řešení, ale to svoje bych navrhoval ke zvážení... Možná uvažuju jinak než jiní, ale mně to přijde takhle nějak jednodušší... Svoje nápady jsem dal na stránku Užívateľ:Pato Yapuq/Deklinace albánských substantiv (snad to nikdo nesmaže, že to tam nemá být...)...

Taky jsem ještě nezmínil ty automatické odkazy (jako v základní šabloně)... Asi by tam mělo být #Albánčina... ale tohle fakt nevím.. možná nemá smysl vytvářet stránky pro všechny možné tvary (albánština asi ok, ale koukni na deklinaci keč. substantiv na en:wikt, to by člověk nic jiného nedělal, než půl dne přidávat všechny tvary... ani člověk neví, kdy přestat... třeba přidáš deminutivní sufix, a hned dvojnásobek tvarů... apod... oni tam mají tvary s pos. sufixy, tak se to násobí... já bych to tam asi nedával, je to zcela pravidelné... s těmi poseivy... max. zákl. tvar... třeba wasi základní tvar vyskloňovat... pak dát pos. tvary (stačí jeden tvar), za to jen poznámku, že ostatní je pravidelné (např., jestli o keč. nic nevíš, tam záleží jen na tom, jestli tvar končí na samohlásku nebo souhlásku... když na souhlásku, tak se někdy přidává -ni (aby to šlo lépe vyslovit), typicky u posesivních tvarů, plus pár dalších sufixů... pádové sufixy, až na jednu dvě výjimky, -ni nepřidávají...).

A co teda s kečuánštinou, pokud něco? Mám to teda nazývat Kečuánčtina a dávat jen tvary pro jižní keč., nebo příp. přidat tvary pro ostatní, ale nějak tak, aby bylo jasné, že se na ně ten název nevztahuje?

Na romštinu kouknu, ale asi mě nic nenapadne... také se liší pravopisy podle jazyků příslušné země, třeba v v Maďarsku 'szi savo [si šavo] (čhavo rozumíš, szi mají jako sponu, v té slovenské nic)...

Teď tě spíš otravuju s nápady ohledně šablon vzorů deklinace v alb... Asi mě to brzo přejde, ale můžu něco udělat, dokud mě to zajímá...

Díky,

--Pato Yapuq (diskusia) 03:56, 15. september 2024 (UTC)

Tebou navrhovaný systém je tu použit v německých šablonách. Mně (logicky subjektivně) přijde přehlednější a jednodušší můj systém, ale klidně vytvoř tvůj alternativní (nikomu to vadit nebude). K nápadům se případně vyjádřím na tamní diskusi (dovolil jsem si přesunout stránku dle zdejších standardů).

Ano, odkazovat by se mělo na sekce (tak je to u šablon v češtině, slovenštině a dalších velkých jazycích, jenže tam se ještě do toho pletou duplicitní tvary a monitoringy technického kolegy, který se tu stará o tu technickou údržbu), ty se můžou doplnit. Nehodlám vytvářet šablony pro všechny tvary, jen pro ty, které se dostatečně využijí, ostatní lze řešit přímým vypsáním tvarů v základní šabloně nebo připsáním v šabloně vzoru při vytváření ohýbání (proto musí být pro druhý případ parametry pojmenované, přičemž tu jsou šablony i s nepojmenovanými parametry, ale snad jen pro stupňování, kde je to krátké a jednoduché). V kečuánštině si vytvoř systém, který ti vyhovuje, nikdo jiný tu (alespoň v dohledné době kromě multiloutkáře a multijazykovědce, který tu vytváří dvě hesla za dlouho dobu a který šablony neumí) kečuánštinu tvořit nebude.

S kečuánštinou buď zatím nazývat kečuánčina a dávat tam jen tvary pro jižní nebo rovnou vytvořit podjazyky s vlastními ISO kódy (asi lepší, protože časem by se asi stejně ty podjazyky musely rozlišit a pokud to tedy budou pokud možno ověřené slovenské názvy).

A ještě poznámka k romštině, kterou jsi opravoval: jsou to antonyma. Zdenekk2 (diskusia) 18:40, 15. september 2024 (UTC)

Ahoj, tvůj systém mi samozřejmě také přijde přehlednější. Ten můj zas může snad být univerzálnější a rychlejší na používání. Ale můžou se asi doplňovat. Tak zkusím něco vytvořit. A snad se ti hodí i ty poznámky tam, tak detailně to Lucie v té gramatice nemám (aspoň ne v té, kterou má volně ke stažení). A díky za přesun, mně se to nějak nezdálo, ale nějak mě to nenapadlo...

Vlastně ten můj systém je jen doplnění toho tvého... Když kouknu na vzor det, tak co bych udělal, tak že bych přidal volitelné parametry a do té tabulky dal, že pokud je uvedený ten parametr, tak použij ten, jinak co je to výchozí...

Btw., ty tvary podle něčeho kontroluješ, nebo spoléháš na to, co jsi pochopil v gramatice apod.? Mně by na to ta gramatika nestačila teda, když jsem viděl třeba množné číslo od vëlla apod... Jinak já používám převážně tenhle slovník... Ale bohužel tam nejsou tvary sloves, ještě jsem nenašel dobrý slovník na slovesa... (používal jsem en:wikt)...

Jak je to s odkazy? Můžu tam házet třeba odkaz na ten slovník... ale nevím...

Jo a co ten vokativ? A co neutra?

S keč. se asi necítím na to to tam rozkopat co do jazyků, stejně bych asi udělal jen číslovky a možná pár slov se šablonami na ukázku... (Hlavně bych měl dodělat publikaci, na které pracuju 15 let :D a publikovat, jestli se na to najdou peníze, protože ty z grantu sežraly nějaké divné daně...) (Btw., ověřené slovenské názvy asi nebudou... ani české... když tu českou terminologii prakticky vymýšlím jen já, protože nikdo jiný se tím tak podrobně u nás nezabývá...) (snad se v tom nezačne vrtat zmíněný "expert")... (navíc jsou problémy s pravipisem, ale řídím se tím, co schválila peruánská vláda, a ne tím, co vymýšlí Akademie jazyka kečua, v podstatě v rozporu s tím vládním dokumentem, o neodbornících ani nemluvě...)

Ta antonyma, máš pravdu... Ještě jsem na to koukal v jedné odborné publikaci ze své lingv. knihovny; tenhle typ opozit je sice trochu kontroverzní (proto jsem to asi zbrkle hned změnil), ale většinou se i tohle chápe jako opizita, tj. antonyma... Tak to asi dám zpátky, nejspíš to tak bude i jinde, tak ať je to konzistentní... Nebo to mám nechat? Teď mě napadlo, že bych dal do antonym gadžo, pak u čhavo jako ant. rom... a bůhví co ještě... Proto mi to přišlo poněkud divné, že u některých typů opozit je to poněkud kontroverzní... Také se můžeme domluvit, že jako antonyma budeme dávat ta "opravdová", typu velký-malý apod. (no a pak horký-studený, ale co ledový, teplý, vlažný apod... to je trochu i na lingv. diskuzi, jestli si vzpomenu, tak to schválně vytáhnu s kolegy lingvisty z univerzity)... — Mno, nějak intuitivně se mi nelíbí dávat opozici rodu jako antonyma... Ale prodat-koupit bych asi dal... (to jsou tři typy, které popisovali v té lingv. práci... bezkonfliktní velký-malý, pak otec-matka apod., a za třetí prodat-koupit, přičemž ty poslední dva typy považují za diskutabilní, jestli je brát jako anotnyma)...

Díky –Pato Yapuq (diskusia) 22:26, 15. september 2024 (UTC)

Ahoj, koukám, že jsi revertoval/upravil ta romská substantiva. Promiň, že jsem po sobě neopravil ta antonyma, bych to býval udělal, kdybys mi řekl, že je to teda vhodné...

Ohledně příbuzných slov, myslím, že někde zůstala ta antonyma, co jsi vrátil do antonym. Ale spíš bych se zeptal, proč nemá smysl do příbuzných slov dávat i taková, které jsou podobná nejen formálně, ale i sémanticky... (viz raklo - čhavo)... Asi se to tak nedělá, proto jsi to tam smazal, ale mně by to přišlo vhodné... tak jen nechávám k diskuzi, pokud ještě taková nebyla a není už rozhodnuto...

Btw., na ty alb. šablony potřebuju víc času, ještě jsem to nezahodil :)

Díky.

–Pato Yapuq (diskusia) 14:41, 18. september 2024 (UTC)

Já mám od Gramelové knižní publikaci „Mluvnice albánštiny“ (celkem 78 stran, jen 20 stran se věnuje slovesům) a když to srovnám s internetovou verzí „ALBÁNŠTINA lingvistický pohled“, tak je toho tam víc (i když o -ish v plurálu substantiv tam také není ani zmínka).

Tvary kontroluji podle skloňovacích tabulek (ty jsou v obou dílech stejné). Ten albánský slovník vypadá seriozně, já mám knižní, ale koukám, že uvádění koncovek je u sloves u obou slovníků stejné, kromě 1. os. sg. přít. času (infinitiv albánština nemá) ještě 1. os. sg. aoristu a nefinitivní tvar, ale u substantiv to u internetového odbyli (já mám kromě nom. sg. neurč. ještě nom. sg. urč., nom. pl. neurč. a nom. pl. urč.). Odkaz na slovník do sekce „Externé odkazy“.

Vokativ je jen v dialektech a má stejný tvar jako nominativ, tedy neuvádět. Co myslíš tím „neutra“?

Peruánská vláda (politická instituce) je větší odborník na jazyk než Akademie jazyka kečua (lingvistická instituce)?

K antonymům tady. Dával bych asi jen ty jasnější, kde není příliš mnoho možností párování jednoho slova s více. U hesel jsem něco vrátil jen částečně.

Příbuzná slova se dávají taková, co mají společný kořen. Zdenekk2 (diskusia) 23:59, 18. september 2024 (UTC)

Mno, ahoj, si je?... Antonyma ok (jsem se nějak unáhlil), příbuzná slova také ok...

Ten slovník, on nemá ty tvary všude, ale skoro vždy jo... Jen je uvádí divně, až za numri shumës... viz třeba tady ballë, nahoře určitý tvar sg., až u druhého významu i plurál... Většinou je to ok...

U sloves ale jinak, nějaké tvary uvádí, ale ne vše, třeba u flas vůbec nejsou uvedeny ty tvary flet, flisni apod., to si člověk z ostatních tvarů neodvodí... chtělo by to lepší slovník...

Vokativ, i podle Lucie, má u pár slov nějaké speciální tvary... Pokud víme, tak mi dává smysl je uvést... Navíc to není tak jednoduché jen jako nominativ, viz co jsem někde psal (asi na té disk. podstránce k tomu)... Ale obávám se, že bez pořádného slovníku budeme mít jen ty příklady od Lucie...

Neutra... Zmiňuje je Lucie i ten dokument, co jsem někde vyhrabal (odkaz někde výše)... Asi je jich nějak málo, asi mají i nějak smíšené skloňování, ještě jsem se v tom nešťoural (ale můžu kouknout aspoň na ty příklady od Lucie...)

Moc nevím, co víš, asi vycházíme ze stejných zdrojů, ty asi víš víc, a já se zas vrtal v detailech... Tak možná se můžeme doplnit, ale jestli máš pocit, že někde se pletu, tak to tak nejspíš bude, nejspíš víš o albánštině více než já... Tak to klidně i řekni :)

Jinak zatím jsem se na nic nedostal, ale ještě to v plánu mám...

Mno a ta Kečuánská akademie (AMLQ)... to by bylo téma samo o sobě... Stačí kouknout na úvod a sekci ohledně kritiky... (a na es:wiki je i víc, jestli umíš španělsky)... Kromě toho, co tam píšou, bych uvedl minimální páry, snad víš, co to je... v daném jazyce to rozlišuje, jestli určité hlásky jsou fonémy nebo alofony nějakého fonému... A oni tvrdí, že kečuánština je zvláštní, protože v ní min. pár se může týkat i dvou hlásek... V keč. (obecně, až některá nářečí) jsou tři samohlásky jako fonémy... V blízkosti uvulárního /q/ se otevírají, tj. máme alofony /i/ [i~e] apod... Tj. máme /ki/ [ki] a /qi/ [qe] (není žádné [ke] nebo [qi])... )... ale oni říkají, že keč. je výjimka z jazyků, že minimální pár se může týkat i dvou hlásek... a tím vysvětlují svou preferenci pro pravopis s 5 samohláskami... atd... Přitom per. vláda vydala nějaké usnesení ohledně pravopisu, i pro jiné varianty keč. v Peru, které by mělo být závazné i pro ně... Mohl bych napsat víc, ale nechci to tu rozpitvávat, to by snad bylo i na článek na wikipedii :D :D

—Pato Yapuq (diskusia) Pato Yapuq (diskusia) 22:09, 22. september 2024 (UTC)

Vokativ přinejmenším zatím řešit nebudu (ve slovnících se neuvádí).

Substantiv středního rodu je málo a postupně přecházejí do rodu mužského (Gramelová uvádí jako příklad mish, grurë a të folur, ale v tištěném slovníku mám mish a grurë v maskulinu). Zdenekk2 (diskusia) 17:16, 26. september 2024 (UTC)