Šalvěj rakouská

Šalvěj rakouská
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod	šalvěj (Salvia)
Binomické jméno
Salvia austriaca Jacq., 1774
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Část květenství

Šalvěj rakouská (Salvia austriaca) je vytrvalá aromatická bylina, vyrůstající z tlustého kořene, která má přímou lodyhu vysokou 40 až 100 cm. Tato v české přírodě vzácná rostlina je v době kvetení nápadná svým až 25 cm dlouhým květenstvím, které vytvářejí stopkaté bílé květy velké až 2 cm.

Rozšíření

Subkontinentální a submediteránní euroázijský druh rozšířený ve střední, jihovýchodní a východní části Evropy. Její západní hranice přirozeného výskytu prochází Burgenlandem ve východním Rakousku, jižní Moravou a slovenskou Záhorskou nížinou. Ze střední Evropy pak její areál vede východním směrem přes Bělorusko, Maďarsko, státy bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko až na jih Ukrajiny a území jižního evropského Ruska. Severní hranice rozšíření šalvěje rakouské prochází Běloruskem, kdežto jižní hranice středem Balkánského poloostrova.

Ochrana

V České republice býval druh vždy vzácný a navíc některé jeho lokality zcela zanikly v důsledku úprav zemědělských pozemků, například jejich scelováním nebo přeměnou ladem ležících v ornou půdu, stejně jako bezohlednou stavební činností. V polovině 20. století byla rostlina známa pouze z několika málo jihomoravských lokalit podél železniční tratě spojující Brno s Vyškovem a z území mezi Čejkovicemi a Velkými Bílovicemi, kde byla nalézána nejvýše v kolinním stupni do nadmořské výšky 250 m n. m. V pozdější době se vyskytovala pouze u železnice mezi stanicemi Křenovice a Újezd u Brna, odkud koncem 1. tisíciletí také vymizela a dále byla v Česku považována za rostlinu vyhynulou.

V roce 2013 byla ale rostoucí šalvěj rakouská nalezena v obcí Nový Šaldorf-Sedlešovice, která se rozkládá na pravém břehu řeky Dyje, v blízkosti Znojma. Její nečekané objevení na přístupné, udržované travnaté ploše poblíž cesty zajistilo její přeřazení z druhu vyhynulého (A1) na druh vyžadující další pozornost (C4b). Takto je nyní hodnocená v „Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny“ z roku 2017; zákonem však i přes svou vzácnost chráněná není.

Není jasno, zda lze objevenou rostlinu považovat za původní nebo se jedná o adventní výskyt, v blízkém okolí tohoto nečekaného nálezu nikdy předtím nebyl její výskyt zjištěn. Nejbližší známá místa, kde roste dlouhodobě a odkud se mohla rozšířit, jsou vzdálena pouhých 10 km v přilehlém Rakousku. Ale ani tamní rostliny pravděpodobně nereprezentují původní druh, vyskytují se totiž na železničním náspu a ve vinohradu, kde šalvěj rakouská mohla prakticky vyrůst až po nedávném zřízení vinice či postavení tratě.

Ekologie

Roste obvykle na vysychavých stráních stepního charakteru, které mohou být i křovinaté. Pro zdarný růst musí být půda vysýchavá, na živiny bohatá, zásaditá až neutrální a strukturou může být sprašová, písčitá či kamenitá. Rostlina se také vyskytuje na pastvinách, po okrajích polí a polních cest, stejně jako na starších náspech železničních tratí a silnic. Je hemikryptof s fenologickým optimem kvetení od konce dubna do června, občas i do počátku července. Počet chromozómu 2n = 18.

Popis

Lodyha vyrůstající z přízemní růžice listů je většinou jednoduchá, v dolní části bývá pýřitá a v horní žláznatě chlupatá. Růžice přitisknutá k podkladu je tvořená listy s až 6 cm řapíkem, s vejčitou čepelí dlouhou 11,5 až 20 cm a širokou 6 až 10 cm, která je na bázi uťatá, po obvodě vroubkovaně laločnatá, na lícní straně lysá či roztroušeně chlupatá, na rubové hustě šedopýřitá a je i za květu čerstvá, zelená. Lodyžní listy, v počtu jednoho až dvou párů, jsou přisedlé, trojúhelníkovité, dlouhé 2,5 až 4 cm, široké 1,5 až 2 cm a po okraji pilovité. Výše na lodyze vyrůstají vstřícně špičaté listeny dlouhé 1 až 2 cm a široké 0,8 až 1,2 cm.

Oboupohlavné protandrické pyskaté květy na 0,5 cm stopkách vyrůstají na lodyze po dvou až čtyřech v lichopřeslenech, které skládají klasnaté květenství dlouhé 20 až 30 cm. Kalich květu je asi 1 cm dlouhý, zelený, hustě chlupatý a dvoupyský, horní pysk je kratší než spodní a bývá zašpičatělý či má tři málo zřetelné cípy, dolní pysk má dva cípy široce trojúhelníkové. Koruna bývá bílá, špinavě bílá až žlutobílá, dvoupyská, tlamatá, má rovnou trubku a je dlouhá asi 2 cm, horní přílbovitý pysk je kratší než dolní se třemi nestejnými laloky. V přední části koruny jsou dvě tyčinky s prašníky a v zadní dvě redukované patyčinky, pod semeníkem je žláznatý val se čtyřmi nestejně velkými laloky, niťovitá čnělka je zakončená dvouramennou bliznou a společně s tyčinkami ční ven z květu.

Hmyzem opylené květy vytvářejí eliptické plody, hnědě zbarvené, asi 2 cm velké tvrdky. Ty se rozpadají na čtyři asi 3 mm velká semena (plůdky) hnědé barvy, která pomáhají mravenci šířit po blízkém okolí. Za vlhka jsou semena lepkavá a dokáži se přichytit i na srst zvířat, semena vypadaná z květů na zem jsou roznášena i povrchovou vodou.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj rakouská na Wikimedia Commons
• Taxon Salvia austriaca ve Wikidruzích

Portály: Rostliny