Citroën SM

Citroën SM
	Citroën SM (1970)
Výrobce	Citroën
Roky produkce	1970–1975
Místa výroby	Francie
Příbuzné vozy	Citroën DS
Karoserie	Kupé, dvoudveřová
Designér	Robert Opron
Třída	GT
Platforma	kupé
Technické údaje
Délka	4893 mm
Šířka	1836 mm
Výška	1324 mm
Rozvor	2900 mm
Pohotovostní hmotnost	1453 kg
Motor
Motor	2,7 l V6; 3,0 l V6
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Citroën SM je sportovní vůz vyráběný v letech 1970-1975 francouzskou automobilkou Citroën ve spolupráci s Maserati. V roce 1971 se umístil na 3. místě v soutěži Evropské auto roku.

Historie

V roce 1961 začal Citroën pracovat na sportovní variantě populárního Citroenu DS. Projekt SM byl zahájen až roku 1966. Záměr byl vytvořit luxusní vůz s rychlostí přesahující 200 km/h. Tak výkonný motor ale Citroën nevyráběl. Pomohla až spolupráce s krachujícím italským koncernem Maserati, s nímž Citroën uzavřel dohodu o technické spolupráci a v roce 1971 se stal absolutním vlastníkem automobilky.

Citroën SM byl poprvé představen na Ženevském autosalonu v březnu 1970, kde svým designem a vyspělou technikou vzbudil velké ohlasy. Sériově vyráběné modely se začaly prodávat v září 1970. V následujícím roce se prodalo 5000 modelů, ale pak zájemců ubývalo. V roce 1974 to bylo už jen 352 automobilů a roku 1975 se Citroën rozhodl výrobu SM ukončit. Největší ránu avantgardnímu modelu zasadila ropná krize v roce 1973.

Konstrukce

Karoserie

Samonosná, skeletového typu. Komponenty se připevňovaly podobně jako u modelu DS přímo na kovový skelet. Aerodynamický odpor dosahoval (Cx 0,339) což je srovnatelné s automobily dnešní doby. Za předním plastovým aerodynamickým štítem se nacházelo 6 světlometů. 2 z nich byly natáčeny spolu s volantem podobně jako u modelu DS. Světlomety byl natáčecí a měly automatickou regulaci výšky podle polohy (zatížení) zadní nápravy - při nerovnostech tak byla světla vždy souběžně s vozovkou. Za příplatek bylo možné dostat i klimatizaci. SM přinesl mnohé inovace podobně jako jeho nepřímý předchůdce DS:

První automobil s lepeným čelním sklem v Evropě.
První automobil v Evropě s nastavitelnou výškou a hloubkou volantu
První automobil v Evropě s variabilním degresívním účinkem posilovače DIRAVI

Citroën SM z profilu
Citroën SM Mylord (1971)
Citroën SM Opéra (1972)
Citroën SM pro USA

Podvozek

Používá hydropneumatické odpružení převzatý z modelu DS s drobnými úpravami a také přední náhon. Umožňovalo to vysoký komfort a nastavitelnou světlou výšku automobilu. Brzdový systém byl propojen s hydropneumatickou soustavou a ve spojení se čtyřmi kotoučovými brzdami tak poskytoval účinnější brzdy. Řízení bylo vynálezem vynálezce hydropneumatiky Paula Magese. Účinek posilovače řízení byl závislý na rychlosti vozidla - se stoupající rychlostí vozidla se zvětšovala tuhost řízení a poskytovala tak jednodušší ovládání, které nebylo třeba neustále korigovat. Při uvolnění volantu se sám z jakékoli pozice vrátil na svou pozici. Systém DIRAVI se použil později v modelu CX a XM.

Motory

Nejprve byl představen motor 2,7 V6 s výkonem 125 kW (170 k), odvozený od osmiválce pohánějícího Maserati Quattroporte. V roce 1973 byly karburátory Weber nahrazeny vstřikováním Bosch D-Jetronic. Tím vzrostl výkon na 130 kW (178 k). Současně byl v USA nabízen motor 3,0 V6 s výkonem 132 kW (180 k), který do Evropy přišel až roku 1974. Převodovky byly manuální 5stupňová a automatická 3stupňová. Pozoruhodný byl nezvykle velký úhel rozevření řad válců (90°) a použití 3 rozvodových řetězů.

Benzínové

(1970 - 1972)

2.7 V6 DOHC (2670 cc) 170k při 5 500ot. / Min - trojitý karburátor Weber,

(1973 - 1975)

2.7 V6 DOHC (2670 cc) 178k při 5 500ot. / Min - elektronické vstřikování Bosch D-Jetronic

(1974 - 1975)

3.0 V6 DOHC (2960 cc) 180k při 5 720ot. / Min - elektronické vstřikování, katalyzátor

-modul měl snížené emise kvůli exportu na americký trh, prodával se s automatickou 3stupňovou převodovkou BorgWarner nebo manuální 3stupňovou -3.0L Motor se zvýšeným výkonem na 190k se použil také v modelu Maserati Merak a Ligier JS2 od 19.722.

Sport

SME se zařadil ve své době k nejrychlejším automobilem s předním náhonem. Podobně jako DS byl upraven do závodní verze. SM zvítězil v roce 1971 na Rally Marocco.

Jiné verze

Henri Chapron upravil 2 kusy jako prezidentské limuzíny a využívaly se od Georgese Pompidou až po Jacqua Chiraca. Další upravený kus sloužil jako papamobil papeži Janu Pavlu II, který ho využíval ještě v 80. letech 20. století.

Konec výroby

SM byl kvůli komplikovaným technologiím drahý na údržbu, pro servis byl potřeba specialista na motory Maserati a na hydropneumatický systém Citroënu. V roce 1974 Citroën zkrachoval a ujala se ho Peugeot. Důvodem byla ropná krize a ekonomická recese v roce 1973, dále také dlouhodobý vývoj Wankelova motoru, které byly neúsporné. V roce 1974 vydala americká vláda nařízení pro automobily, které vyšachovaly automobilku Citroën z trhu, což způsobilo propad prodejnosti o 48%. V roce 1975 se Peugeot zbavil automobilky Maserati. Součástky SM byly rozprodány a použity ještě v automobilech Maserati a Lotus Esprit, například převodovka nebo zpětná zrcátka. Většinu kvalit a technologií přebral nepřímý následovník Citroën CX.

Odkazy

Reference

↑ GUNN, Richard. Superautomobily (původním názvem: Supercars). 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. 320 s. ISBN 80-7360-253-9. S. 93.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Citroën SM na Wikimedia Commons
Curbside Classic: 1972 Citroen SM – Gran Touring, Franco-Italian Style – retrospektiva SM (anglicky)

[Gunn-1] GUNN, Richard. Superautomobily (původním názvem: Supercars). 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. 320 s. ISBN 80-7360-253-9. S. 93.

[1]