Betty Fordová

Betty Fordová
Betty Fordová
40. první dáma USA
	V roli:; 9. srpna 1974 – 20. ledna 1977
Předchůdkyně	Pat Nixonová
Nástupkyně	Rosalynn Carterová
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Rodné jméno	Elizabeth Anne Bloomer Ford
Narození	8. dubna 1918; Chicago; Illinois
Úmrtí	8. července 2011 (ve věku 93 let); Rancho Mirage; Kalifornie
Místo pohřbení	Michigan
Choť	Gerald Ford
Děti	Michael; John; Steven; Susan
Příbuzní	Sarah Ford, Bekah Ford a Hannah Ford (vnoučata)
Sídlo	Long Beach
Alma mater	Bennington College; Innovation Central High School
Zaměstnání	První dáma USA
Profese	tanečnice, spisovatelka, autorka autobiografie, modelka, aktivistka za práva žen a politička
Náboženství	episkopální církev
Ocenění	Síň slávy michiganských žen (1987); Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (2000); Národní ženská síň slávy (2013); Zlatá medaile Kongresu; Prezidentská medaile svobody
Podpis
Commons	Betty Ford
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elizabeth „Betty“ Anne Bloomerová Warrenová Fordová (8. dubna 1918 Chicago – 8. července 2011 Rancho Mirage)^[2] byla manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda a v letech 1974–1977 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v rodině Williama a Hortense Bloomerových. Byla tanečně nadaná, ale vzdala se uměleckých ambicí kvůli svým pochybnostem. V roce 1942 se vdala za obchodního cestujícího Williama Warrena, manželství nebylo příliš šťastné, a proto se tato dvojice o pět let později rozvedla. Dne 15. října 1948 si v michiganském Grand Rapids vzala Geralda Forda. Měli spolu čtyři děti: Michaela (* 1950), Johna (* 1952), Stevena (* 1956) a Susan (* 1957).

V roce 1974 se její manžel stal prezidentem USA. Betty byla populární v médiích díky své otevřenosti a ochotě vyjadřovat vlastní názory. Stala se první manželkou prezidenta USA, která zaměstnávala profesionální redaktorku projevů. Měla liberální postoj k potratům a byla zastánkyní rovnosti mužů a žen. Mezi její velké projekty ve funkci první dámy patřila umělecká výchova dětí z neprivilegovaných rodin. Zákon ERA (Equal Right Amendment) o rovnosti mezi pohlavími se však nepodařilo prosadit.

Šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.

Od 60. let měla potíže s psychikou, řešila je léky a alkoholem, postupně se stala závislou, v roce 1978 prodělala protialkoholní a protidrogovou léčbu v Long Beach.^[3] Manžel podstoupil tuto terapii s ní, aby pár na tento problém více upoutal pozornost veřejnosti. Betty se po vyléčení dále v této činnosti angažovala a v roce 1983 založila Centrum Betty Fordové pro léčení drogově a alkoholově závislých pacientů v Long Beach.

Galerie

David Hume Kennerly: První dáma Betty Fordová tančí na stole v Cabinet Room v Bílém domě, Washington, 19. ledna, 1977^[4]
Betty Fordová, oficiální fotografie Bílého domu, 1974.
Meadowlark Lemon with Betty Ford - 1974 in the White House
President Ford, Bob Hope na návštěvě Mrs. Fordové po operaci nádoru prsu, Šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.
První pár se drží za ruce v limuzíně, Chicago, Illinois, Freeway, léto 1974
První rodina USA
Betty Fordová na palubě Air Force One, 5. prosince 1975.
První dáma Betty Fordová čte projev prezidenta Geralda Forda členům Tiskového centra, na fotografii jsou: Steve, prezident Ford, Susan, Mike a Gayle. Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. 3. listopadu 1976

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Dostupné online. [cit. 2021-02-02].
↑ Zemřela Betty Fordová, bývalá první dáma USA. iDNES.cz [online]. 2011-07-09 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online.
↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Otevřená první dáma, s. 182–191.
↑ https://www.smithsonianmag.com/history/betty-fords-tabled-resolution-47091868/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Betty Fordová na Wikimedia Commons
Osoba Betty Fordová ve Wikicitátech

[948cf9df56febd4991c204535f3c3e114a34244c-1] Dostupné online. [cit. 2021-02-02].

[2] Zemřela Betty Fordová, bývalá první dáma USA. iDNES.cz [online]. 2011-07-09 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online.

[3] GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Otevřená první dáma, s. 182–191.

[4] ttps://www.smithsonianmag.com/history/betty-fords-tabled-resolution-47091868/

[1]

[2]

[3]

[4]

Osobnosti roku časopisu Time

1927–1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahátma Gándhí (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonová (1936) Čankajšek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americký voják (1950)

1951–1975	Muhammad Mosaddek (1951) Alžběta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) maďarský bojovník za svobodu (1956) Nikita Sergejevič Chruščov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) američtí vědci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segrè / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) papež Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posádka Apolla 8: William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) střední společenská třída Američanů (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) král Fajsal (1974) americké ženy: Susan Brownmillerová / Kathleen Byerlyová / Alison Cheeková / Jill Conwayová / Betty Fordová / Ella Grassová / Carla Hillsová / Barbara Jordanová / Billie Jean Kingová / Carol Suttonová / Susie Sharpová / Addie Wyattová (1975)

1976–2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sádát (1977) Teng Siao-pching (1978) Rúholláh Chomejní (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wałęsa (1981) počítač (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinová (1986) Michail Gorbačov (1987) ohrožená Země (1988) Michail Gorbačov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mírotvůrci: Jásir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) papež Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001–dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistlebloweři: Cynthia Cooperová / Coleen Rowleyová / Sherron Watkinsová (2002) americký voják (2003) George W. Bush (2004) dobří Samaritáni: Bono / Bill Gates / Melinda Gatesová (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestující (2011) Barack Obama (2012) papež František (2013) bojovníci proti ebole: Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonová-Strykerová / Foday Gollah / Salome Karwahová (2014) Angela Merkelová (2015) Donald Trump (2016) ti, kteří prolomili mlčení (2017) ochránci: Džamál Chášukdží / Maria Ressaová / Wa Lone / Ťjo Sou U / zaměstnanci The Capital (2018) Greta Thunbergová (2019) Joe Biden / Kamala Harrisová (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)