Dravci

Dravci
	Káně lesní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes); Vieillot, 1816
Čeledě
	Viz kapitola Klasifikace
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dravci (Accipitriformes) jsou řád ptáků. Do řádu je zahrnuto asi 225 druhů ptáků přizpůsobených k lovu živé kořisti.

Charakteristika dravců

Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak velcí ptáci s rozpětím křídel přes dva metry. Charakteristickým znakem je hákovitě zahnutý ostrý zobák, ostré drápy a silná široká křídla (přizpůsobení k lovu živé kořisti). Kořist loví ve dne. Mají výborný zrak, zatímco čich mají slabý.

Dravci jsou dlouhověcí ptáci, jestřábovití se dožívají přes 30 let. Jsou monogamní. Menší druhy dravců mívají větší snůšky, inkubace je kratší a mláďata jsou déle krmena v hnízdě. Oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice mláďata krmí. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit; uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také tehdy, jsou-li ptáci na hnízdě rušeni. Mladí dravci dospívají dlouho, až 3 roky. Teprve poté jsou schopni rozmnožování.

Samice dravých ptáků bývají často větší a hmotnější než samci, což je dáno evolučním tlakem v podobě preferencí samečků. Větší samičky mají totiž lepší šanci ochránit hnízdo a následně vylíhlé potomstvo před predátory a jiným nebezpečím.^[1]

Klasifikace

Tradičně se k dravcům řadilo pět čeledí ptáků (sokolovití, jestřábovití, orlovcovití, hadilovovití a kondorovití) a řád se nazýval Falconiformes (podle sokola, Falco). Na základě fylogenetických studií (2006, 2008) se sokoli oddělili do samostatného řádu sokoli (Falconiformes), neboť jsou příbuzní papouškům a pěvcům. Pro zbylé čeledě řádu dravců se nyní užívá název řádu Accipitriformes.^[2]^[3] Zatím také není jasné, jestli orlovci jsou natolik rozdílní, aby tvořili samostatnou čeleď (orlovcovití), nebo jestli by naopak mohli být začleněni v čeledi jestřábovití.

Sesterskou skupinou řádu dravců jsou kondoři (Cathartiformes),^[4] s nimiž tvoří společnou skupinu Accipitrimorphae. Ačkoli se v minulosti objevily studie spojující kondory spíše s brodivými, jako jsou čápi^[5], dnes se zdá být asociace kondorů a pravých dravců bezrozporná a vyskytly se i návrhy na zařazení kondorů přímo do řádu Accipitriformes. Studie řadící kondory k brodivým pracovaly zejména se staršími molekulárními postupy (DNA-DNA hybridizace, viz Sibleyho a Ahlquistův systém ptáků) a s morfologickými a behaviorálními znaky, které však snadno podléhají konvergenci (např. dlouhé, úzké a průchodné nozdry, tzv. nares perviale, které ale sdílejí ještě s dytíkovitými, nebo urohydróza - kálení si na nohy za účelem ochlazení se odpařující se vodou).

Klad Accipitrimorphae patří do druhově bohaté skupiny Telluraves ("suchozemští ptáci"), společně se dvěma dalšími velkými klady, totiž s Coraciimorphae (převážně pralesní ptáci, z nichž se na území ČR vyskytují např. šplhavci, dudek nebo ledňáček) a s Australaves (mimo jiné již zmínění sokoli, papoušci a pěvci). Mezi Telluraves patří i řád sovy (Strigiformes), který je jedním z hlavních kandidátů na sesterskou skupinu kladu Accipitrimorphae, tato jeho pozice však dosud nebyla potvrzena s dostatečnou statistickou podporou.

IOC World Bird List rozeznává následující 4 čeledi:^[3]

kondorovití (Cathartidae)
hadilovovití (Sagittariidae)
orlovcovití (Pandionidae)
jestřábovití (Accipitridae)

Lidé a dravci

Dravci jsou symbolem síly a oblíbeným heraldickým zvířetem. Někdy jsou vnímáni jako škodná, která se živí drobnou lovnou zvěří, přestože většina druhů dravců žijících v ČR se běžně živí především hlodavci. Odstřel velkých dravců (orel mořský) může mít negativní vliv na celou populaci druhu, protože ptáci se rozmnožují pomalu.

Sokolnictví

Odkazy

Reference

↑ Jonny Schoenjahn, Chris R. Pavey & Gimme H. Walter (2020). Why female birds of prey are larger than males. Biological Journal of the Linnean Society, 129(3): 532–542. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blz201
↑ CHESSER, R. Terry; BANKS, Richard C.; BARKER, F. Keith. Fifty-First Supplement to the American Ornithologists' Union Check-List of North American Birds. The Auk. 2010-07, roč. 127, čís. 3, s. 726–744. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. DOI 10.1525/auk.2010.127.3.726. (anglicky)
↑ ^a ^b Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors – [online]. IOC World Bird List v13.1 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ JARVIS, Erich D.; MIRARAB, Siavash; ABERER, Andre J. Whole-genome analyses resolve early branches in the tree of life of modern birds. Science. 2014-12-12, roč. 346, čís. 6215, s. 1320–1331. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1253451. PMID 25504713. (anglicky)
↑ STORCH, David. Fylogeneze ptáků. Vyřešeno?. Vesmír. 2015, roč. 94, čís. 10, s. 557.

Literatura

ČERNÝ, David. Dinosauři v Zoo Praha, díl 3. – Afroaves. In: pan-Aves [online]. 28. listopadu 2015 [cit. 14. 8. 2018]. Dostupné z: http://pan-aves.blogspot.com/search?q=sokoli&x=0&y=0
ČERNÝ, David. Údajní fosilní papoušci pomáhají odhalit morfologickou evoluci skupiny Eufalconimorph. In: pan-Aves [online]. 8. září 2015 [cit. 14. 8. 2018]. Dostupné z: http://pan-aves.blogspot.com/search?updated-max=2015-11-28T10:03:00-08:00&max-results=10
FORSMAN, Dick. Dravci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu: určování v letu. Překlad Jana Bělková, Tomáš Bělka. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2021. 544 s. (Průvodce přírodou. Expert). ISBN 978-80-7291-255-1.
MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 2–8 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
STORCH, David. Fylogeneze ptáků. Vyřešeno? Vesmír. 2015, roč. 94, č. 10, s. 556–563.
ŠŤASTNÝ, Karel. Dravci, sokoli & sovy: v ilustracích Pavla Procházky. Praha: Aventinum, 2017. 336 s. Artia. ISBN 978-80-7442-086-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dravci na Wikimedia Commons
Systém dravců na webu Taxonomicon Archivováno 17. 6. 2009 na Wayback Machine. (anglicky)
Článek o dravcích a jejich schopnostech na webu časopisu 100+1 Archivováno 16. 4. 2019 na Wayback Machine. (česky)

[1] Jonny Schoenjahn, Chris R. Pavey & Gimme H. Walter (2020). Why female birds of prey are larger than males. Biological Journal of the Linnean Society, 129(3): 532–542. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blz201

[2] CHESSER, R. Terry; BANKS, Richard C.; BARKER, F. Keith. Fifty-First Supplement to the American Ornithologists' Union Check-List of North American Birds. The Auk. 2010-07, roč. 127, čís. 3, s. 726–744. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. DOI 10.1525/auk.2010.127.3.726. (anglicky)

[:0-3] Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors – [online]. IOC World Bird List v13.1 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky)

[4] JARVIS, Erich D.; MIRARAB, Siavash; ABERER, Andre J. Whole-genome analyses resolve early branches in the tree of life of modern birds. Science. 2014-12-12, roč. 346, čís. 6215, s. 1320–1331. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1253451. PMID 25504713. (anglicky)

[5] STORCH, David. Fylogeneze ptáků. Vyřešeno?. Vesmír. 2015, roč. 94, čís. 10, s. 557.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Draví ptáci v Česku

Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá¹ • káně rousná • luněc šedý¹ • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý¹ • sup hnědý² • sup bělohlavý¹ • orlosup bradatý¹ • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní¹ • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý¹ • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní¹ • orel jestřábí¹ • orel nejmenší¹ • orel skalní • orel královský

Orlovcovití	orlovec říční

Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní¹ • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký¹ • raroh jižní¹

¹ Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. ² Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.