Přeskočit na obsah

Fosfid inditý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fosfid inditý
Základní buňka InP
Základní buňka InP
Obecné
Systematický názevFosfid inditý
Ostatní názvyFosfid india
Indium phosphide
Sumární vzorecInP
Vzhledčerné krychlové krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS22398-80-7
PubChem31170
Vlastnosti
Molární hmotnost145,792 g/mol
Teplota tání1 062 °C (1 335 K)
Hustota4,81 g/cm3 (pevná látka)
Index lomu3,1 (infračervené pásmo)
3,55 (632,8 nm)
Struktura
Krystalová strukturakubická mřížka
Hrana krystalové mřížky
a = 5,8687 Å
Koordinační geometrie4
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°
−88,7 kJ/mol
Standardní molární entropie S°
59,8 J⋅K−1⋅mol−1
Bezpečnost
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fosfid inditý, také fosfid india, chemickým vzorcem InP, je polovodivá binární sloučenina indiafosforu. Krystalickou strukturu tvoří plošně centrovaná kubická mřížka, shodná s mřížkou arsenidu gallitého a většiny polovodičů tvořených prvky III.V. skupiny. Vyznačuje se jednou z nejdelších životností optických fononů v rámci sloučenin téhož typu krystalické struktury.[2]

Fosfid inditý lze připravit reakcí bílého fosforu s jodidem inditým při teplotě 400 °C,[3] rovněž tak sloučením obou elementárních prvků za vysoké teploty a tlaku,[4] či termolýzou směsi tvořené sloučeninami trialkylů india a fosfanu.[5] Výroba monokrystalů do polovodivých integrovaných obvodů probíhá Czochralského metodou.[5]

Využití sloučenina nachází při výrobě polovodičových injekčních laserů, experimentálních fotovoltaických článků a polovodivých součástek v elektronice.[6] Primárním uplatněním je podíl na zhotovování optoelektronických zařízení,[7] například světelných diod, či výroba polovodičových přechodů v bipolárních tranzistorech.[5] V tenkých filmech a monokrystalických destičkách polovodičů je klíčovou vlastností vysoká čistota velmi ušlechtilého india (99,9999 % či vyšší). Fosfid inditý plní funkci činidla pro arsenidy galia a germania.[8]

Nařízením komise Evropské unie z března 2014 byl fosfid inditý klasifikován jako karcinogenní látka kategorie 1B.[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny změnila zařazení ze skupiny 2B do 2A, definované jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“, v důsledku testování sloučeniny s výsledkem výjimečně vysoké incidence plicních maligních novotvarů u krys a myší, nárůstu incidence feochromocytomu u krys a hepatocelulárního karcinomu a adenomu u myší. Karcinogenita u člověka nebyla známá.[10] Analýza chromozomových mutací u hepatocelulárního adenomu a karcinomu myši indukovaných fosfidem inditým odhalila mutaci genů pro syntézu proteinů H-ras a alfa-kateninu, jež se shodovala s nálezy u hepatocelulárních novotvarů člověka. To vedlo k domněnce možné podobnosti karcinogeneze u obou druhů.[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indium phosphide na anglické Wikipedii.

  1. a b Indium phosphide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BOUARISSA, Nadir. Phonons and related crystal properties in indium phosphide under pressure. S. 2583–2587. Physica B: Condensed Matter [online]. 2011-07-01 [cit. 2020-02-24]. Čís. 13, s. 2583–2587. Dostupné online. DOI 10.1016/j.physb.2011.03.07. (anglicky) 
  3. O'Neil, M.J. (ed.). The Merck Index – An Encyclopedia of Chemicals, Drugs, and Biologicals. Cambridge, UK: Royal Society of Chemistry, 2013. S. 920. (anglicky) 
  4. IARC 2006, s. V86 198.
  5. a b c IARC 2006, s. V86 199.
  6. Lewis, R. J. Sr. Hawley's Condensed Chemical Dictionary 15th Edition. New York, NY: John Wiley & Sons, Inc., 2007. Dostupné online. S. 686. (anglicky) 
  7. IARC 2006, s. V86 197.
  8. KULAKOWSKI, Ondřej. Indium v životním prostředí. Praha, 2015. 28 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Drahota, PhD.. s. 24.
  9. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 317/2014 ze dne 27. března 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII (látky CMR) [PDF]. Úřední věstník Evropské unie, 2014-03-28 [cit. 2020-02-24]. S. L 93/24. Dostupné online. 
  10. IARC 2006, s. V86 220.
  11. IARC 2006, s. V86 218.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]