Přeskočit na obsah

František Bublan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. František Bublan
6. ministr vnitra ČR
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 4. září 2006
Předseda vládyStanislav Gross
Jiří Paroubek
PředchůdceStanislav Gross
NástupceIvan Langer
4. senátor za obvod č. 53 – Třebíč
Ve funkci:
20. října 2012 – 20. října 2018
PředchůdceVítězslav Jonáš
NástupceHana Žáková
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 20. října 2012
3. ředitel ÚZSI
Ve funkci:
1. března 2001 – září 2004
PředchůdcePetr Zeman
NástupceKarel Randák
Člen Rady ÚSTR
Ve funkci:
24. července 2019 – 23. července 2024
Stranická příslušnost
Nestraník
ve Sněmovněza ČSSD (2006–2012)
v Senátuza ČSSD (2012–2018)
v české vláděza ČSSD (2004–2006)
Narození13. ledna 1951 (73 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětitři děti
SídloVeverská Bítýška
Alma materVŠ zemědělská Brno (nedokonč.)
CMBF v Litoměřicích
Bankovní institut VŠ
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
CommonsFrantišek Bublan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bublan (* 13. ledna 1951 Třebíč) je český politik a teolog, bývalý ministr vnitra, bývalý ředitel civilní rozvědky, v letech 2006 až 2012 poslanec Poslanecké sněmovny PČR coby nestraník za ČSSD, v letech 2012 až 2018 senátor za obvod č. 53 – Třebíč. Od července 2019 do července 2024 byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Gymnáziu Třebíč (1966–1969). Pak od roku 1969 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde ale po dvou letech studia přerušil a přešel na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, kterou absolvoval roku 1976. Následně po dobu dvou let pracoval jako duchovní v Mikulově a Břeclavi. Poté, co v roce 1977 podepsal Chartu 77, byl mu odebrán státní souhlas k výkonu činnosti duchovního a musel pracovat v dělnických profesích. V letech 1979–1990 byl řidičem, zpočátku pro podnik Potraviny Brno, později řidičem sanitky v nemocnici v Tišnově.[2]

Po sametové revoluci byl od roku 1991 zaměstnán u Bezpečnostní informační služby (respektive její československé předchůdkyně FBIS), nejdříve jako operativní důstojník a analytik, později jako manažer. V letech 2001–2004 působil ve funkci ředitele civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace. Po listopadu 1989 rovněž vystudoval Bankovní institut v Praze (1995–1997).[2]

Je ženatý, má tři děti.[2] Jeho manželka se věnuje sociální a charitativní činnosti.

V roce 2004 ho Stanislav Gross vybral jako svého ministra vnitra. Zastával pak tento post ve vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka od 4. srpna 2004 do roku 2006, ve funkci vystřídal Stanislava Grosse.[3][4] Během svého působení v čele rezortu řešil kauzu CzechTek, tvrdý zásah policie proti účastníkům taneční party, a byl za provedení akce terčem silné kritiky.[5]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (lídr kandidátky sociální demokracie za volební obvod Kraj Vysočina).[6] Byl předsedou sněmovního Výboru pro bezpečnost.[7] Poslanecký mandát obhájil i ve volbách roku 2010. Byl předsedou výboru pro obranu a bezpečnost, po jeho rozdělení od prosince 2011 předsedou výboru pro bezpečnost. Ve sněmovně setrval do října 2012, kdy na poslanecký mandát rezignoval.[8] Do roku 2010 byl stínovým ministrem vnitra ČSSD.

V senátních volbách roku 2012 byl zvolen do horní komory parlamentu v senátním obvodu č. 53 – Třebíč. Získal v 1. kole 27 % hlasů a v 2. kole zvítězil poměrem 58 : 42 nad komunistou Josefem Zahradníčkem.[9] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 svůj mandát senátora již neobhajoval.[10] V červenci 2019 byl zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Získal 44 hlasů od 74 senátorů.[11] Funkční období člena Rady ÚSTR je pět let.[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rada ÚSTR – Ústav pro studium totalitních režimů - Chronologie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Mgr. František Bublan [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vláda Stanislava Grosse (04.08.2004 – 25.04.2005) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005 – 04.09.2006) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ František Bublan [online]. bbc.co.uk [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. – 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ František Bublan [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ František Bublan [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Přehled známých kandidátů pro letošní volby do Senátu. iDNES.cz [online]. 2018-08-04 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Senát hladce potvrdil nominaci Stehlíka a Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rada ÚSTR – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 66. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 80. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Stanislava Grosse
Předseda vlády
Stanislav Gross (jmenován 26. července 2004, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
4. srpna 2004
Zdeněk Škromach (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku, nestraník za ČSSD) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (finance, ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Jiří Paroubek (místní rozvoj, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU) • Jaroslav Bureš (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)
Vláda Jiřího Paroubka
Předseda vlády
Jiří Paroubek (jmenován 25. dubna 2005, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
25. dubna 2005
Bohuslav Sobotka (1. místopředseda vlády, finance, ČSSD) • Zdeněk Škromach (místopředseda vlády, práce a sociální věci, zdravotnictví – pověřen 12. října 2005 – odvolán 4. listopadu 2005, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku – demise 31. prosince 2005, nestraník za ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Petr Zgarba (zemědělství – demise 10. listopadu 2005, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví – odvolána 12. října 2005, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Dostál (kultura – zemřel 24. července 2005 ČSSD) • Radko Martínek (místní rozvoj, ČSSD) • Dana Bérová (informatika, nestranička za US-DEU) • Pavel Zářecký (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)
Členové jmenovaní později
17. srpna 2005
Vítězslav Jandák (kultura, nestraník za ČSSD)
4. listopadu 2005
David Rath (zdravotnictví, nestraník za ČSSD)
16. listopadu 2005
Jan Mládek (zemědělství, ČSSD)
3. ledna 2006
Jiří Havel (místopředseda vlády pro ekonomiku, ČSSD)
Ministři vnitra České republiky
1993–20002000–20102010–20172017–dosud
Ministerstvo vnitra České republiky
Senátor za obvod č. 53 – Třebíč
1996–2000: Pavel Heřman • 2000–2006: Pavel Janata • 2006–2012: Vítězslav Jonáš • 2012–2018: František Bublan • od 2018: Hana Žáková
Ředitelé Úřadu pro zahraniční styky a informace
Oldřich Černý (ÚZSI MV ČR: 1993–1994; ÚZSI: 1994–1998) • Petr Zeman (1998–2001) • František Bublan (2001–2004) • Karel Randák (2004–2006) • Jiří Lang (2006–2007) • Ivo Schwarz (2007–2014) • Jiří Šašek (2014–2018) • Marek Šimandl (2018–2022) • Petr Mlejnek (2022) • Vladimír Posolda (od 2022)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Bublan&oldid=24312589“