Kwangdžu
| Kwangdžu 광주 | |
|---|---|
 Kwangdžu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°10′ s. š., 126°55′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+09:00 |
| Stát |  Jižní Korea |
| provincie | Metropolitní město |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 501,36 km² |
| Počet obyvatel | 1 463 464 (2011) |
| Hustota zalidnění | 2 919 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Kang Un-te |
| Oficiální web | eng |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kwangdžu (korejsky: 광주; 光州) je město v Jižní Koreji, šesté největší podle počtu obyvatel. Leží v provincii Jižní Čolla, ale není její součástí, má statut metropolitního města. Kwangdžu bylo hlavním městem provincie Jižní Čolla do roku 2005, kdy se provinční úřad přestěhoval do jižní vesnice Namak v okrese Muan. Kwangdžu se od provincie osamostatnilo a byl mu udělen statut metropolitního města.
Název města je složen ze slov kwang (korejsky: 광; handža: 光) znamenající "světlo" a džu (korejsky: 주; handža: 州), což znamená "provincie".
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno roku 57 před naším letopočtem. Bylo jedním z administrativních center Päkče během období Tří království.
V době okupace Koreje Japonskem bylo město známé pod jménem Kōshū. V roce 1929 se konflikt mezi korejskými a japonskými studenty změnil v "Studentské hnutí za nezávislost Kwangdžu", regionální demonstraci, jenž je považována za druhé nejdůležitější korejské hnutí za nezávislost v období nadvlády Japonského císařství.
Moderní průmysl v Kwangdžu je úzce spjat s výstavbou železnice do Soulu. Odvětví, která našla na trhu největší uplatnění, zahrnují bavlněné textilie, mlýny na rýži a pivovary. Po roce 1967 byl podporovánn vývoj zejména v odvětvích souvisejících s automobilovým průmyslem.
V květnu 1980 se v Kwangdžu uskutečnily demonstrace proti Čon Du-hwanovi, vůdci vojenského povstání z 12. prosince 1979, a jeho nařízením. Demonstrace byly násilně potlačeny vojenskými silami. Situace vyústila v povstání v Kwangdžu, kdy se občanům podařilo zmocnit se zbraní a obsadit celé město. Incident měl za následek stovky mrtvých, avšak o přesných číslech obětí se stále vedou spory. V roce 1997 nechala jihokorejská vláda postavit národní hřbitov na počest obětí incidentu. Události v Kwangdžu se staly symbolem boje proti autoritářským režimům.
Roku 1986 se Kwangdžu oddělilo od provincie Jižní Čolla a stalo se přímo spravovaným městem (čikhalsi, korejsky: 직할시), následně v roce 1995 dostalo statut metropolitního města (kwangjǒksi, korejsky: 광역시).
Kwangdžu pořádalo mnoho sportovních akcí, např. Mistrovství světa ve fotbale 2002, Letní univerziádu 2015 nebo Mistrovství světa v plaveckých sportech 2019.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přes Kwangdžu vede železniční trať Tedžon – Mokpcho a vysokorychlostní trať Tedžon – Mokpcho. Přibližně jedenáct kilometrů jihozápadně od centra leží letiště Kwangdžu.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]San Antonio, Spojené státy americké (1982)
Kanton, Čína (1996)
Medan, Indonésie (1997)
Sendai, Japonsko (2022)
Jalta, Ukrajina (2011)
Něvinnomyssk, Rusko (2011)
Turín, Itálie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gwangju na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kwangdžu na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky města: https://www.gwangju.go.kr/eng/; https://www.gjcity.go.kr/en/main.do
- Historie Kwangdžu (anglicky): https://web.archive.org/web/20170630175615/http://eng.gwangju.go.kr/contentsView.do?menuId=gjeng0102020000
