Josef Klaus (politik)

Josef Klaus
Josef Klaus
Kancléř Rakouska
	Ve funkci:; 1964 – 1970
Předchůdce	Alfons Gorbach
Nástupce	Bruno Kreisky
Ministr financí Rakouska
	Ve funkci:; 1961 – 1963
Kancléř	Alfons Gorbach
Předchůdce	Eduard Heilingsetzer
Nástupce	Franz Korinek
Stranická příslušnost
Členství	Rakouská lidová strana
Narození	15. srpna 1910; Kötschach-Mauthen
Úmrtí	25. července 2001 (ve věku 90 let); Vídeň
Místo pohřbení	Grinzinger Friedhof
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1954); velká čestná dekorace ve stříbře na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1960); záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1960); velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1964)
Commons	Josef Klaus
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Klaus (15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen – 26. července 2001 Vídeň) byl rakouský konzervativní politik a v letech 1964–1970 rakouský kancléř.

Životopis

Mládí

Narodil se jako syn pekaře, matka pocházela z hornické rodiny. Malý Josef byl vychováván ke zbožnosti, před anšlusem byl členem několika katolických společností. Po anšlusu byl naverbován do armády, kde se mimo jiné osobně setkal s generálem Guderianem.

Po válce si v Halleinu zařídil advokátní kancelář a vstoupil do ÖVP.

Politická kariéra

Klaus byl v letech 1949–1961 hejtmanem Salcburska a vůdcem ÖVP. Když kancléř Julius Raab odstoupil, Klausův vliv stále rostl. Za vlády kancléře Alfonse Gorbacha se stal ministrem financí, a roku 1964 se stal Gorbachovým nástupcem.

Klaus utvořil koalici s SPÖ, která trvala do roku 1966, kdy Klausova ÖVP vyhrála volby s velkým náskokem. Učinil první kroky ke vstupu do Evropského hospodářského společenství, které v dlouhodobé perspektivě nakonec vedly ke vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995.

Klaus také zahájil řadu reforem, ale roku 1970 prohrál volby s Bruno Kreiským. Klaus mohl získat ústavní většinu, kdyby se spojil s FPÖ, tuto možnost ale nevyužil.

V září 1971 vyšla jeho monografie „Macht und Ohnmacht in Österreich“ a až do roku 1995 často vedl semináře o politických a společenských tématech.

Patřil k jednomu ze tří signatářů pamfletu proti zvolení židovského děkana lékařské fakulty prof. Ernsta Picka ve Vídni v roce 1932. Zdroj: Lékaři a nacismus str. 43.^[1]

Reference

↑ International Review of Mission. 2001-07, roč. 90, čís. 358. Dostupné online [cit. 2024-08-02]. ISSN 0020-8582. DOI 10.1111/irom.2001.90.issue-358.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Klaus na Wikimedia Commons
(německy) Biografie na aeiou.at
(německy) Politické posty Josefa Klause

[1] International Review of Mission. 2001-07, roč. 90, čís. 358. Dostupné online [cit. 2024-08-02]. ISSN 0020-8582. DOI 10.1111/irom.2001.90.issue-358.

[1]

Kancléři Rakouska

První republika	Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)	Státní znak Rakouska

Druhá republika	Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)