Přeskočit na obsah

Jacob Gillig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacob Gillig
Narození1636
Utrecht
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
Úmrtí24. července 1701 (ve věku 64–65 let)
Utrecht
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
Povolánímalíř
DětiMichiel Gillig
OvlivněnýWillem Ormea
Vliv naEvaristo Baschenis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jacob Gillig (cca. 1636 Utrecht24. července 1701 Utrecht) byl nizozemský malíř známý svými rybími zátišími.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem majitele soukenictví a pozdějšího vězeňského dozorce Michaela Gilliga; Jacob se v mládí stal také obchodníkem. 22. ledna 1661 se oženil s Hester Willaertsovou († 1680), dcerou malíře Adama Willaertse, s kterou měl syna Michiela Gilliga. Jeho tchán zemřel v roce 1664 a přibližně v té době začal Jacob malovat svá první zátiší. Po smrti manželky se 23. května 1681 podruhé oženil, a to s vdovou Elisabeth Gloverovou. Podruhé ovdověl v roce 1691, a zdá se, že se v téže době dostal do finančních potíží, jelikož se nechal zaměstnat jako žalářník v utrechtské městské věznici. Zemřel v Utrechtu v červenci 1701.[1][2]

Jacob Gillig je považován za jednoho z nejlepších holandských malířů rybích zátiší sedmnáctého století,[3] a dle Abrahama Jacoba van der Aa byly jeho práce „tak nenapodobitelně krásné a realistické, že dodnes nebyly v tomto žánru vytvořeny lepší.“[4] Gillig maloval své stánky na rybím trhu (nedaleko kterého bydlel) i jiná zátiší v jemném stříbřitém tónu, a nejčastěji znázorňoval sladkovodní ryby, ale též mořské ryby a jiné podvodní živočichy spolu s rybářským náčiním. Mořské i jiné krajiny v pozadí jeho děl často malovali jiní umělci, jako například Isaac Willaerts nebo Abraham Mignon. Struktura jeho kompozic připomíná svou lehkostí spíše vlámské než holandské malíře.[1][5]

Gillig byl pravděpodobně žákem Willema Ormey a měl vliv na dílo Evarista Baschenise. Na rozdíl od ostatních utrechtských malířů oné doby nebyl členem Cechu svatého Lukáše.[2][1][3]

Dle Arnolda Houbrakena Gillig v pozdějších fázích života maloval i portréty, zřejmě jde ale o omyl a záměnu s jeho synem Michielem.[5] Jacob měl být tvrdohlavým člověkem a na počátku své kariéry byl prý poněkud domýšlivý a přehnaně vyzdvihoval vlastní umělecké kvality.[6]

  1. a b c MOLHUYSEN, P. C.; KOSSMANN, K. H. Nieuw Nederlandsch Biografisch Woordenboek. Negende Deel. Leiden: A. W. Sijthoffs uitgevers-maatschappij, 1933. Dostupné online. S. 289. (nizozemsky) 
  2. a b Jacob Gillig. RKD – Netherlands Institute for Art History [online]. Poslední změna 16. 5. 2023 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b ART/WRITE - Abraham Mignon and Jacob Gillig. University of Arizona Museum of Art & Archive of Visual Arts [online]. [cit. 2023-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-10. (anglicky) 
  4. AA, A. J. van der. Biographisch woordenboek der Nederlanden. Zeevende Deel. Haarlem: J. J. Van Brederode, 1862. Dostupné online. S. 187. (nizozemsky) 
  5. a b WURZBACH, Alfred von. Niederländisches Künstlerlexikon: mit mehr als 3000 Monogrammen (Band 1). Wien und Leipzig: Verlag Halm und Goldmann, 1906. Dostupné online. S. 586. (německy) 
  6. HOUBRAKEN, Arnold. De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen. Derde Deel. Amsterdam: [s.n.], 1721. Dostupné online. S. 61–62. (nizozemsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]