Přeskočit na obsah

Mirjam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirjam
Narození1400 př. n. l.
starověký Egypt
Úmrtí1274 př. n. l. (ve věku 125–126 let)
Kadesh
Povoláníprorokyně
ChoťKáleb
Uzziel
RodičeAmram a Jocheved
PříbuzníMojžíš a Árón (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirjam (hebrejsky מִרְיָם‎), přepisováno též jako Miriam, je biblická postava Starého zákona a starší sestra Mojžíše. Její jméno se vykládá různě, a to od „Vzdorovitá“ či „Svéhlavá“ až po „Kapka moře“ nebo „Hořkost moře“.[1] Řeckou obdobou jména je jméno Maria (řecky Μαρία), jež je v počeštěné formě přepisováno jako Marie.

Podíl na záchraně Mojžíše

[editovat | editovat zdroj]
Mirjam doporučuje svou matku za kojnou pro malého Mojžíše

Mirjam je poprvé zmiňována ve Starém zákoně jako dcera Amráma a Jókebed z kmene Lévi, starší sestra Mojžíše. Když se Mojžíšova matka rozhodla uložit Mojžíše do košíku a položit do rákosí na břehu řeky Nil, Mirjam se v rákosí ukryla, aby zjistila, co se s košíkem stane. Když Mirjam viděla, že byl košík s bratrem vyzvednut z řeky faraónovou dcerou, vystoupila z rákosí a navrhla faraónově dceři, aby přijala jako kojnou její matku Jókebed. Židovská tradice ztotožňuje Mirjam a Jókebed se dvěma porodními bábami, kterým dříve faraón přikázal, aby ihned po porodu usmrcovaly všechny novorozené chlapce, jež se narodí Hebrejkám. Mirjam je podle této tradice ztotožňována se jménem Púa a Jókebed se jménem Šifra.[2]

Mirjamina píseň

[editovat | editovat zdroj]
Mirjamina píseň

Mirjam se účastnila průchodu otevřeným mořem. Poté, co Hospodin definitivně osvobodil Izrael od egyptské nadvlády tím, že nad faraonovou armádou uzavřel vody Rákosového moře, zpívá nejprve Mojžíš a poté Mirjam v čele izraelských žen Hospodinu oslavnou píseň. Při této příležitosti je Mirjam Biblí nazvána prorokyní.

Áronova sestra, prorokyně Mirjam, tehdy vzala do ruky tamburínu a všechny ženy s tamburínami šly za ní a tančily.
— Bible, Exodus 15:20

Řeči proti Mojžíšovi

[editovat | editovat zdroj]
Mirjam a Áron si stěžují na Mojžíše

Poté, co Izrael v poušti prožil událost s křepelkami, spojila se Mirjam s Áronem proti Mojžíšovi. Pomlouvala Mojžíše kvůli kúšské ženě, kterou si vzal. Kromě toho zpochybňovali Mojžíšovu jedinečnost. Připomínali skutečnost, že Hospodin kdysi promluvil i skrze Mirjam a Árona.

Na základě tohoto postoje ji Hospodin zasáhl malomocenstvím. Mojžíš za Mirjam prosil a byl vyslyšen. Po sedmi dnech izolace byla Mirjam znovu očištěna a připojena ke svému lidu. Lid Izraele na její uzdravení čekal a teprve potom vyrazil na další cestu.

Odkaz pro současnost

[editovat | editovat zdroj]

Mirjam je Biblí prezentována jako příklad ženy, která byla obdarována Hospodinem. Mirjam však vedlo toto obdarování k povyšování se. Za to byla Hospodinem potrestána a poučena. Hospodin sám jí vysvětlil jak Hospodin vidí rozdíl mezi prorokem a Mojžíšem.

…řekl (Hospodin): „Slyšte má slova: Je-li mezi vámi Hospodinův prorok, dám se mu poznat skrze vidění, promluvím k němu skrze sen. S mým služebníkem Mojžíšem je to však jiné, jemu byl svěřen můj celý dům! S ním rozmlouvám tváří v tvář, zřetelně, a ne v hádankách, spatřuje Hospodina tak, jak je! Jak to, že jste se nezalekli pomluvit mého služebníka Mojžíše?“

— Bible, Numeri 12:6

Mirjamin osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Podle židovské tradice se Mirjam stala ženou jednoho význačného člena z kmene Juda, jímž byl podle různých midrašů buď Káleb,[3] Chúr nebo Urí.[4] Vyplývá z toho, že k jejím potomkům patřil Besaleel, zručný řemeslník, jenž měl na starosti stavbu stanu setkávání včetně všeho jeho příslušenství.[5]

Mirjamina smrt a hrob

[editovat | editovat zdroj]

Mirjam zemřela na místě, které Bible nazývá Kádeš. Tam byla i pohřbena[6].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 299. 
  2. Rašiho výklad k Exodu 1:15. olam.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-12. 
  3. SIDON, Karol Efraim. Kapitoly rabiho Eliezera. Midraš. Praha: Garamond, 2021. ISBN 978-80-7407-494-3. S. 183-184. 
  4. Časopis Šavua tov 69/5768, str. 3. www.olam.cz [online]. [cit. 2018-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  5. Ex 38, 22 (Kral, ČEP)
  6. Nu 20, 1 (Kral, ČEP)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]