Stilo (Kalábrie)

Stilo
	Městečko Stilo v Kalábrii, na snímku uprostřed kostel sv. Františka
Poloha
Souřadnice	38°29′ s. š., 16°28′ v. d.
Nadmořská výška	386 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Kalábrie
Metropolitní město	Reggio Calabria
	; Území obce Stilo v rámci Metropolitního města Reggio Calabria
	Stilo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	78,11 km²
Počet obyvatel	2 462 (31. 8. 2020)
Hustota zalidnění	31,5 obyv./km²
Náboženské složení	katolíci
Správa
Status	obec
Starosta	Maurizio Ianieri, Roberto Micucci, Rosanna Pennestrì (zvláštní komise, od roku 2019)
Oficiální web	stilo.asmenet.it
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stilo (v kalábrijském dialektu Stilu, v řecko-kalábrijském nářečí Stylon) je italská obec v Metropolitním městě Reggio Calabria v regionu Kalábrie. V obci Stilo bylo k 31. srpnu 2020 registrováno 2 462 obyvatel, trvale je zaznamenáván mírný pokles jejich počtu.^[1] Z administrativního hlediska obec Stilo zahrnuje ještě místní části Bordingiano, Caldarella, Maleni, Napi, Malafranò a devět desítek dalších menších částí, osad a katastrálních území. Starobylé jádro obce je jedním z 308 členů (stav k prosinci roku 2020) asociace I Borghi più belli d'Italia (Nejkrásnější historická sídla v Itálii).^[2]

Geografie

Staré Stilo leží na svazích kopce Monte Consolino (701 m n. m.) v předhůří pohoří Serre calabresi, které jsou součástí Jižních Apenin, respektive jejich jižní části Kalabrijských Apenin. Severozápadní, výše položená část katastrálního území obce Stilo, zahrnuje nemalou část Regionálního přírodního parku Serre s horskými vrcholy Pietra del Boaro (1280 m n. m.) a Monte Corvo (1168 m n. m.).^[3] Podél severovýchodního svahu, na němž stojí staré Stilo, protéká řeka Stilaro. Katastrální území obce zahrnuje tok Stilara až k jeho ústí do Jónského moře poblíž Monasterace Mariny, kde na mysu Stilo (Punta Stilo nebo Capo Stilo) v období mezi 8. až 3. stoletím př. n. l. stávalo starověké řecké město Kaulon.

Historie

Podle historiků mělo Stilo (Stylon) vzniknout na místě někdejšího Kaulonu, poraženého v roce 389 př. n. l. spojenými silami Dionysia I. ze Syrakus a vojsk z Lukánie (dnešní Basilicata). Kaulon definitivně zanikl v roce 205 př. n. l. během druhé punské války.

Rozkvět Stila je spojen s jeho přináležitosti k Byzantské říši od 7. století n. l., což mj. dokládá i stavba kostela, zvaného „La Cattolica“, vybudovaného v 9. století.^[2] Mezi roky 1065 a 1071 došlo v oblasti jižní Itálie k normanské invazi. První písemná zmínka o existenci hradu ve Stilu je v dokumentu ze 7. května 1093, adresovaném hrabětem Rogerem I. Sicilským zakladateli kartuziánského řádu Brunovi Kolínskému. V normanském období mělo Stilo, na rozdíl od dalších kalabrijských měst, která byla pod správou místních feudálů, status tzv. „území koruny“ (italsky terra della corona). Ve 13. století za vlády sicilského krále Karla I. z Anjou byla ve Stilu královská posádka a místní hrad byl jednou z nejvýznamnějších pevností provincie.

V poslední čtvrtině 16. století vládli ve Stilu španělští králové Filip II. Španělský a Filip III. Španělský, za jehož vlády na konci 16. století zde vypukla proti Španělům vzpoura. Tuto vzpouru organizoval Tommaso Campanella (1568 – 1639), italský filosof, básník a teolog, který pocházel ze Stila. V roce 1783 byla Kalábrie postižena silným zemětřesením, během kterého bylo poničeno i Stilo. V 18. a 19. století se v souvislosti s těžbou železných a měděných rud v místních horách v regionu rozvíjel ocelářský průmysl – v době vlády Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského na počátku 19. století ve Stilu existovaly bourbonské královské železárny „Ferdinandea“.^[2]

Pamětihodnosti

Castello di Stilo - normanský hrad postavený Rogerem I. Sicilským na hoře Monte Consolino
Duomo di Stilo - barokní chrám, stavba obsahuje fragmenty staršího data, jako např. románsko-gotický portál z 12. století
La Cattolica - kostel z byzantského období, vybudovaný v 9. století
La fontana dei delfini - „fontána s delfíny“, dílo arabského původu z 10. století, považuje se doklad o spojenectví Arabů s byzantskými vládci ve snaze o vyhnání císaře Oty II. ze země
L'abbazia di San Giovanni Therestis - areál opatství svatého Jana z 15. století
Chiesa di San Domenico - kostel sv. Dominika z 15. století, který býval součástí konventu dominikánů
Chiesa di San Francesco - barokní kostel sv. Františka
Porta Stefanina - brána z 16. století poblíž kostela sv. Dominika
Grotta di Sant'Angelo, též Laura di Sant'Angelo - jedna z jeskyní v masívu Monte Consolino, které složily jako poustevny a modlitebny, uvnitř nástěnné malby z byzantského období

Galerie

Věž ze 14. století
Normanský hrad
Byzantský kostel z 9. století
Opatství svatého Jana
Porta Stefanina
Kostel svatého Dominika

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stilo (Italia) na italské Wikipedii.

↑ Bilancio demografico anno 2020 (dati provvisori). Comune: Stilo [online]. Roma: ISTAT, 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. (italsky)
↑ ^a ^b ^c Stilo. La città del sole [online]. Roma: I Borghi più belli d’Italia [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (italsky)
↑ Seznam. Stilo [online]. mapy.cz [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stilo na Wikimedia Commons

[1] Bilancio demografico anno 2020 (dati provvisori). Comune: Stilo [online]. Roma: ISTAT, 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. (italsky)

[:0-2] Stilo. La città del sole [online]. Roma: I Borghi più belli d’Italia [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (italsky)

[3] Seznam. Stilo [online]. mapy.cz [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]