Přeskočit na obsah

Pongal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pongal je indický svátek díkůvzdání za úrodu.

Slaví se v indickém státě Tamilnádu, každoročně při přechodu Slunce do znamení Kozoroha, zhruba v polovině ledna, který je považován za měsíc sklizně. Při tomto svátku se uctívá déšť, slunce a dobytek, tedy složky, které jsou považovány za nezbytné pro zemědělskou práci.

Pongal má své kořeny v období sangam (6. stol. př. n. l. - 2. stol. n. l.). O svátku se zmiňuje nápis v chrámu Viraragháva zasvěceném bohu Višnuovi (Thiruvallur, Čennai). Nápis připisovaný čolskému králi Kulottungovi I. (1070–1122 n. l.) popisuje udělení pozemku chrámu pro každoroční oslavy Pongalu.

Při oslavách děkují lidé božstvům za dobrou úrodu a prosí za požehnání požehnání pro budoucí sklizeň. Tradičním pokrmem je sladké jídlo nazývané rovněž pongal. Skládá se z mléka, čerstvě sklizené rýže a kešu ořechů. Tyto suroviny se společně připravují a vaří. Dle chuti se může přidat suché ovoce, semínka kardamomu a další koření. Po uvaření je pokrm obětován božstvu, a poté rozdáván jako prasádám (posvěcené, obětované jídlo).

Svátek zahrnuje čtyři dny oslav. Každý den svátku má svůj vlastní význam:

Bhógi pongal

[editovat | editovat zdroj]

Představuje začátek svátku, věnovaný úklidu a zdobení obydlí. Je spojen s uctíváním boha Indry s prosbou za požehnání a déšť pro úrodu. V tento den lidé vyhazují a pálí staré a nepotřebné věci. Oslavující zapalují ohně, kde je spalují, u ohně se rovněž ohřívají.

Súrja pongal

[editovat | editovat zdroj]

Zasvěcen bohu Súrjovi. Ve druhý den oslav je připravován výše zmíněná sladkost pongal. Pokrm se připravuje v hliněných nádobách zdobených kurkumou a květinami a ženy zpívají písně na oslavu boha a křičí: „Pongalo-pongal“, když se vaří rýže, která symbolizuje bohatou budoucí úrodu.

Mattu pongal

[editovat | editovat zdroj]

Třetí den svátku je zasvěcen dobytku (odtud název). Lidé mu vyjadřují vděčnost za pomoc při získávání úrody i za poskytování mléka, hnojiva i jeho využití coby dopravního prostředku a pracovní síly. Zvířata se zdobí květinami a po uctění se krmí ovocem.

Kánum pongal

[editovat | editovat zdroj]

Název pochází ze zvyku navštěvovat své příbuzné a blízké. Lidé si také vzájemně předávají dárky. Navštěvují též starší členy rodiny, aby přijali jejich požehnání.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]