Přeskočit na obsah

Rakov (Bernartice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rakov
Dům ve vsi
Dům ve vsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBernartice
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel27 (2021)[1]
Katastrální územíRakov u Svatkovic (1,65 km²)
PSČ398 43
Počet domů30 (2021)[2]
Rakov
Rakov
Další údaje
Kód části obce160067
Kód k. ú.760064
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakov je malá vesnice, část městyse Bernartice v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Bernartic. Rakov leží v katastrálním území Rakov u Svatkovic o rozloze 1,65 km2.[3]

Dřívější používaný název byl Rákov.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1387.[5] Ve 14. století patřil Rakov k podolskému majetku vladyků z Ratají. Po koupi podolského majetku (14401445) Janem Bechyně z Lažan byla ves připojena k bernartickým statkům. Roku 1477 při dědickém dělení majetku připadl Rakov společně s Podolím, s Borovany a s polovinou Bernartic Burianovi z Lažan a Bechyně. Mezi další majitele patří Jiřík Bechyně z Lažan, v roce 1553 Adam Bechyně z Lažan. Zmínky o rodu Bechyňů z Lažan pokračují až do 9. února 1623, kdy vnuk Adama Bechyně Oldřich Bechyně z Lažan prodal před konfiskací část svého majetku jezuitské koleji svatého Klimenta na Starém městě pražském. Další osudy Rakova byly totožné s osudem nedalekých Bernartic.[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1898.[4]

Školou patřil Rakov do Slabčic. Farní úřad, lékař, pošta a četnictvo byly v Bernarticích.[4]

V roce 1869 a v letech 1961–1979 byla vesnice součástí obce Svatkovice, v letech 1880–1950 samostatnou obcí a od 1. ledna 1980 se vesnice stala součástí městyse Bernartice.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1930 zde bylo třicet popisných čísel a 141 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 160 194 182 150 179 166 141 118 144 107 75 59 50 35 27
Počet domů 26 29 31 30 30 30 30 30 33 31 26 24 30 30 30
  • Výklenková kaple se nachází za kaplí Anděla Strážného ve vesnici.[9]
  • Kaple na návsi je zasvěcena Andělu Strážnému a pochází z roku 1895. Nad vchodem do kaple je tento nápis: Anděle Boží strážce můj! Rač mě řiď a napravuj.[10]
  • Rodný dům spisovatele Karla Kálala je čp. 1. Na domě byla ještě za jeho života 25. 5. 1930 odhalena bronzová pamětní deska. Na desce je tento nápis: Zde se narodil Karel Kálal, spisovatel, 9. 1. 1860.[4]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 62. [dále jen Hladký]. 
  10. "Hladký", Kapličky, boží muka, str. 102.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CEJNAROVÁ, Irena. Pamětní kniha obce Rakov. Písek: Prácheňské nakladatelství Písek, 2012. 477 s. ISBN 978-80-86566-54-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]