Vnorovice
| Vnorovice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Staré Hobzí |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′9″ s. š., 15°26′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 70 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vnorovice (5,2 km²) |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 28 (2011)[2] |
  Vnorovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 184187 |
| Kód k. ú. | 784184 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice Vnorovice (německy Urwitz[3]) leží 2,8 kilometru severně od obce Staré Hobzí, které je místní částí, v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, v nadmořské výšce 467 m. Postavena je po obou březích Vnorovického potoka, který je levostranným přítokem Moravské Dyje v jihovýchodní části Dačické kotliny.
Vnorovice byly samostatnou obcí do roku 1974, kdy se staly místní částí obce Staré Hobzí. V malé obci dříve žilo převážně německé obyvatelstvo, po roce 1918 s českou menšinou.
Název
[editovat | editovat zdroj]Až do konce 19. století se jméno vesnice psalo v podobě Norovice (německy zprvu Norowicz, od poloviny 18. století Urwitz). Její výchozí tvar Norovici byl pojmenováním obyvatel vsi, byl odvozen od osobního jména Nor (což byla nejspíš domácká podoba jména Norbert) a znamenal "Norovi lidé". Podoba Vnorovice vznikla splynutím s předložkou v a úředně byla ustanovena definitivně roku 1924. Nejstarší německý doklad z roku 1348 Orabicz vznikl (mimo jiné) odstraněním počátečního N- ve spojení s předložkou in ("v"): in Norabicz > in Orabicz). Podobně vzniklo pozdější Urwitz.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ves je v historických pramenech poprvé uváděna v roce 1348 jako část majetku Heřmana z Hradce (dominos Hermannus de Norovicz).[5] V roce 1369 prodal Heřman za 132 kop ves Vnorovice s mlýnem a dvůr v Lipnici Sedlinovi ze Sichelbachu na Lubnici a Henslinovi z Vydří.[6][7] Podle lánového rejstříku bylo ve vsi před třicetiletou válkou 22 usedlostí. V roce 1843 žilo ve Vnorovicích 180 obyvatel ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Budíškovice a faře ve Starém Hobzí. Na sobotní týdenní trhy se jezdilo do Dačic. Hadrův mlýn se uvádí již od roku 1369. Vesnice byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Podél západní hranice katastrálního území Vnorovic teče řeka Moravská Dyje. Její údolí zde je chráněno přírodní památka Moravská Dyje, ke které patří také oddělená část v údolí Vnorovického potoka.
Škola
[editovat | editovat zdroj]Vlastní jednotřídní školu si obec postavila v roce 1900, když do té doby byla přiškolena do Sarého Hobzí. V roce 1936 zde byla zřízena česká soukromá obecná škola a od ledna 1938 i mateřská škola. Po okupaci pohraničí v roce 1938 a zabrání obce, bylo české školství zlikvidováno. Vyučování v českém jazyce bylo obnoveno v roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla obydlena českými dosídlenci. Pro malý počet žáků byla škola v 60. letech minulého století zrušena a žáci byli převedeni do Starého Hobzí.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple sv. Andělů na návsi
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 169.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 727.
- ↑ Dějiny města Jindřichova Hradce, 1929 (sedmidílné, 1927 - 1937), ve výčtu majetku, kdy po otcově smrti roku 1348 Heřman z Hradce získává statky, podle kterých se ustaluje jeho predikát. Získává polovinu Jindřichova Hradce (druhou bratr Jindřich), čtvrtinu města Slavonic (jako každý z jeho bratrů) a zboží Bílkovské s hradem Šternberkem.
- ↑ MZD 1 Brno, s. 80/505
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 799–801.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Vnorovice na Wikimedia Commons
